Daniel Defoe
překlad: Josef V. Pleva

ROBINSON CRUSOE
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

X
NÁHODNÉ, ALE DŮLEŽITÉ OBJEVY. VÝROBA HRNCŮ SE NEDAŘÍ. NOVÝ ROBINSONŮV PŘÍTEL

Robinson chtěl za každou cenu získat znovu oheň. Vyhledal obě destičky a kolík, jež kdysi po marném úsilí roznítit oheň uložil v jeskyni. Destičky byly již dokonale vyschlé. Robinson vynaložil teď všechnu sílu, pracoval dlouhé hodiny až do umdlení, oheň však neroznítil. Zanechal tedy marných pokusů

Nastaly opět smutné dny bez ohně. Živil se jen ovocem, syrovou kukuřicí, ořechovými jádry, ústřicemi, mlékem a želvími vejci. Jak trudný byl život bez ohně

Jednou se vracel z Banánové zátoky a spatřil na pobřeží dvě želvy. Nechal je klidně odejít do moře. Kdybych měl oheň, jak bych si byl pochutnal na želvím mase! Přišla mu však myšlenka, že by snad přece jen mohl zkusit, jak chutná syrové maso. Vždyť již ve škole se učil, že Tataři při svém nájezdu do Evropy syrové maso požívali, že je však dávali pod sedlo, aby za jízdy nárazy sedla změklo. Což kdyby maso potloukl dřevem, podobně jako to vídal, když kuchařka Běta bušila paličkou do masových řízků. V příštích dnech se mu podařilo ulovit želvu. Maso nakrájel na malé řízky, potloukl je, osolil a ochutnal. Snad proto, že uplynulo již mnoho dní, v nichž ani kousek masa nepožil, zachutnalo mu tolik, že snědl dokonce tři velké řízky najednou. Nasytil se dokonale. Mrzel se pak, že jednal asi nerozumně. Vždyť možná že Z takového množství syrového masa si může pokazit i žaludek

Nepocítil však naprosto žádných obtíží, naopak jeho únava a malátnost, kterou teď často pociťoval, dokonale přešla. Poznal, že syrové maso je docela lehko stravitelné, že je i vydatnou stravou, po níž se cítí silnější a svěží. Pečené maso bylo však přece jen chutnější

Mléka měl Robinson teď dostatek. Kozlatům staré kozy nedovolily již sát, a tak zůstávalo všechno mléko pro Robinsona

Jednoho dne mléko, uschované v kokosových skořápkách od předešlého dne, zhoustlo. Robinson se domníval, že je zkažené, a chystal se je vylít. Přece však ze zvědavosti je nejdříve ochutnal. Byl mile překvapen, jak osvěžující, nakyslou chuť má toto zhustlé mléko. Nechával proto schválně mléko zkysnout a pil je v dobách žízně místo vody. Za velkého horka se husté mléko po několika dnech oddělovalo od čiré syrovátky. Syrovátka ve chvílích žízně osvěžovala a žízeň zaháněla ještě lépe než mléko husté. Sléval tedy Robinson opatrně syrovátku a hustou, tvarohovitou hmotu dávali zvlášť. Přemýšlel, jak by z tvarohovité sedliny vyrobil tvaroh. Vzpomněl si, že doma v obchodě mívaly bochníky tvarohu na svém povrchu vytištěnu hrubou tkaninu. Ptal se jednou otce, od čeho je tato kresba na tvarohu. Otec mu vysvětloval, že venkované vyrábějí tvaroh tak, že jej lisují v pytlích z hrubého plátna. Hrubá vazba plátna pak zůstane vytištěna na povrchu tvarohu

Robinsona napadlo, že by mohl tvaroh lisovat v košili. Svlékl košili a prohlížel ji. Košile za celou tu dobu, co byl Robinson na ostrově, nebyla praná. Byla tedy špínou až šedá. Zašel k potoku, aby ji vypral. Neměl však (...)

(......)