Daniel Defoe
překlad: Josef V. Pleva

ROBINSON CRUSOE
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

IV
ROBINSON OTROKEM. ÚTĚK Z OTROCTVÍ. ZACHRÁNĚN NA MOŘI. CESTA DO BRAZÍLIE. ZÁHUBA LODI

Robinsonovo zranění způsobilo, že musel být nějaký čas léčen a nebyl hned v prvých dnech odveden s ostatními zajatými námořníky na trh s otroky a prodán do vnitrozemí. Zůstal v domě kapitána pirátské lodi. V domě kapitána pirátů Abd el Mámího se dostalo Robinsonovi pečlivého ošetření. Dostával i výborné a vydatné jídlo a bylo s ním i slušně zacházeno. Ne proto, že by piráti byli tak citliví a jemní lidé, ale že za zdravého a silného mladého otroka dalo se utržit na trhu daleko víc peněz

Kapitán Abd el Mámí byl Maur a mohamedán. Měl v Salehu na skále překrásný dům zdobený mramorem. Nad domem se terasovitě zdvihaly zahrady plné kvetoucích keřů, zvláště růží. Uprostřed jedné zahrady ve stínu palem stál na štíhlých bílých mramorových sloupech altán s podivuhodnou cibulovitou střechou. V- altánku byla nízká kamenná lehátka pokrytá vzácnými a drahými koberci. Před altánkem byla roubená studna, bohatě zdobená tesaným mramorem. V tomto altánku kapitán Abd el Mámí odpočíval nejraději. Odtud byl také nejkrásnější pohled nejen na město dole, ale i daleko na moře.

Abd el Mámí si Robinsona oblíbil pro jeho příjemný vzhled a především proto, že nebyl Španěl. Španěly kapitán k smrti nenáviděl a považoval je za své úhlavní nepřátele. Všichni Maurové viděli ve Španělech v té době své nepřátele. Jak se Robinson později dověděl, byl děd Abd el Mámího kdysi mocným šlechticem ve Španělsku. Španělé mu zabavili všechen majetek a vyhnali ho ze země. Vnuk tohoto maurského šlechtice, Abd el Mámí, se za to mstil všem Španělům podnes

Díky tomu, že Robinson měl výbornou paměť, naučil se kupodivu maurské řeči velmi brzo. To rozhodlo, že Abd el Mámí udělal z Robinsona svého osobního sluhu. Na mořské výpravy však kapitán Robinsona s sebou nikdy nebral. V době, kdy byl Abd el Mámí na loupežné výpravě, pracoval Robinson v zahradě na terasách. Tam s ostatními otroky ošetřoval kapitánovy vinice a stovky růžových keřů. Při této práci měl Robinson dosti času zamýšlet se nad svým osudem. Teprve zde, v daleké zemi, v potupném otroctví, poznal dokonale cenu všeho, čeho si kdysi tak málo vážil. Domova, spolužití s nejdražšími bytostmi na světě, s matkou a otcem. Vzpomínal na družnost přátel, na doby, které s nimi trávil ve hrách i ve škole. Jak krásným místem se mu zdála teď yorská škola, jak krásný to byl čas, kdy ještě sedával v jejích lavicích! Hořce si vyčítal, že se mu kdysi tolik protivila. Zdalipak se ještě někdy vrátí do Yorku? Zdalipak se bude ještě procházet po nábřeží, kde tak bláhově kdysi snil o tom, aby se dostal co nejdále do světa? Jak mu byla doma protivná tělesná práce! Jednou mu otec přikázal, aby pomohl zahradníkovi vytrhávat plevel v květinových záhonech. Měl tenkrát plno výmluv & cítil se dotčen, že na něm otec požaduje práci tak nízkou, která se přece nehodí pro bohatého synka, pracovat rukama v hlíně jako nějaký sedlák. A zde musel konat všechny práce, (...)

(......)