Daniel Defoe
překlad: Josef V. Pleva

ROBINSON CRUSOE
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

V
ZEMĚ ČI OSTROV? PRVÉ DNY TROSEČNÍKA

Když se Robinson probral k vědomí, nemohl si v prvém okamžiku uvědomit, co se s ním stalo. Na mnoha místech svého těla cítil bolest. Obloha byla dosud zatažena nízkými mraky. Vítr se již utišil a také déšť ustával. Robinson však nevěděl, je-li den ri noc. S námahou a s bolestí posadil se na mokrém skalisku a pokoušel se vstát. Sotva se však postavil na nohy, zavrávoral, a tak raději opět usedl. Zápas o život s rozbouřeným mořem vyčerpal všechnu jeho sílu. Žaludek se mu zvedal, neboť při své plavbě, zaplavován vlnami, se notně napil odporné mořské vody. Rozhlížel se kolem sebe. Temné moře hučelo a tříštilo své vlny o skálu. Je tedy sám. Po lodi a po lidech ani památky.

Trvalo snad dobře hodinu, než se vzpamatoval natolik, aby se udržel na nohou. Obešel skalisko až k mírnému svahu a sestupoval opatrně dolů. Konečně se octl pod rozložitými korunami stromů a usedl na suchou, deštěm ulehlou trávu. Záda opřel o mohutný kmen stromu. V minutě upadl v těžký spánek

Slunce již svítilo vysoko na jasné obloze, když se Robinson probudil. Vyšel ze stínu stromu a byl překvapen, jak velké teplo jej ovanulo pod přímými slunečními paprsky. Svlékl svůj vlhký šat, aby jej usušil. Hluboký spánek, který trval dobře nějakých dvanáct hodin, jej velmi osvěžil. Podle slunce usuzoval, že může být již devět hodin ráno. Tráva i listy stromu byly již suché

Robinson vystoupil na mírný pahorek na břehu moře. Moře bylo již klidné a jeho hladina se leskla jako zrcadlo. Daleko v moři se třpytil široký pás drobounkých vlnek. V korunách stromů se ozýval křik ptactva. Jinak tu bylo hluboké ticho. Nad keři, stromy a nad celou krajinou se vznášel modravý mlžný opar

Teprve teď si Robinson uvědomil, že je bos, pouze v punčochách. Nízké střevíce ztratil v moři, když zápasil s vlnami. Krátké kalhoty a soukenný kabát zatím na slunci uschly. Robinson se oblékl

Rozhodl se, že se poohlédne po pitné vodě a pokusí se sehnat něco k jídlu. V lehké mlze se nedaleko před ním vypínala dosti vysoká hora. Bude dobře, když na ni vystoupí a rozhlédne se po krajině. Domníval se totiž, že je na břehu Jižní Ameriky. Rozhlížel se po okolních stromech a keřích, ovoce však nikde žádné neviděl. Hledal po kapsách, nenajde-li snad zbytek nějakého sucharu. Kapsy byly prázdné. V kapse u kalhot našel v koženém pouzdře kapesní nůž. Byl to nůž, jejž si vzal v kajutě Abd el Mámího. Nůž byl teď jeho jediným nástrojem, jediným majetkem, který zachránil. Všechno ostatní je teď asi hluboko na dně mořském i s jeho věrným přítelem Xurym. Pobřeží v těchto místech bylo porostlé trávou vysokou až po pás. Z trávy vyčnívaly koruny stromů i keřů. Za nimi ve vzdálenosti asi pěti set metrů byla zelená hradba vysokých stromů. Tam začínal hustý, neproniknutelný prales.

Bylo velké dusno a Robinsona sužovala hejna komárů. Ubíral se vysokou trávou směrem k hoře. Přišel k podivnému, palmě podobnému, ale docela nízkému stromu, jehož listy byly asi tři metry dlouhé a snad půl (...)

(......)