Charles Dickens
překlad: Emanuela a Emanuel Tilschovi

NADĚJNÉ VYHLÍDKY
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

KAPITOLA PÁTÁ

Nenadálý příchod čety vojáků a zařinčení, s nímž spustili pažby nabitých mušket na náš práh, způsobily, že hosté vstali ve zmatku od stolu a že kovářka, která se právě s prázdnýma rukama vracela do kuchyně, strnula na místě a vypoulila oči s užaslým nářkem: "Má ty dobroto přesvatá, kam se - poděla - ta sekaná?"

Seržant a já jsme byli v kuchyni, když se kovářka tak vyjeveně zarazila, a já v té kritické chvíli opět nabyl jisté vlády nad smysly. Byl to právě seržant, kdo na mne promluvil, a ten se nyní rozhlížel po společnosti, v pravé ruce proti ní vybízivě napřahoval pouta a levou spočíval na mém rameni.

"Odpusťte, dámy a pánové," zahovořil seržant, "ale jak jsem hned u dveří řekl tomuhle čipernému holopírkovi (což ovšem neučinil), jménem krále někoho stíhám a chci mluvit s kovářem."

"A prosím vás, copak asi můžete chtít od toho?" odsekla sestra, okamžitě dotčená, že se po něm vůbec někdo ptá.

"Kdybych mluvil sám za sebe, paní mistrová," opáčil dvorný seržant, "odvětil bych: ,Čest a potěšení, že mě seznámí se svou ušlechtilou manželkou.Ý Ale protože mluvím jménem krále, odpovídám, že potřebuju, aby mi udělal nějakou maličkost."

To bylo přijato jako náramně roztomilé od seržanta; tak roztomilé, že pan Pumblechook hlasitě vykřikl: "Namoutě pěkné!"

"Podívejte, kováři," pokračoval seržant, který si zatím pohledem vyhledal Joea, "něco se nám stalo s těmihle želízky, a jak vidím, jeden zámek je porouchaný a západka nedělá dobrotu. Protože je potřebujeme k okamžitému použití, byl byste tak hodný a podíval se, co s tím je?"

Joe se podíval, co s tím je, a prohlásil, že bude muset v kovárně rozdělat oheň a že správka zabere spíš dvě hodiny času než jednu. "Tak? To abyste se do toho tedy pustil hned, kováři, co říkáte," rozhodl rázný seržant, "když je to ve službách Jeho Veličenstva, hm? A kdyby vám moje mužstvo mohlo nějak pomoci, ochotně přiloží ruku k dílu." Po těch slovech zavolal na své muže a ti se husím pochodem nahrnuli do kuchyně a opřeli své zbraně na hromadu do kouta. A potom postávali, jak už mají vojáci ve zvyku - hned stáli s rukama volně sepjatýma před sebou, hned si hověli s pokrčeným kolenem nebo ramenem, hned si popouštěli opasek nebo pošupovali sumku, hned si otvírali dveře a přes vysoký tuhý límec škrobeně odplivovali ven na dvůr.

To všechno jsem viděl, ale vůbec jsem si tu chvíli neuvědomoval, že to vidím, neboť jsem tonul v smrtelných úzkostech. Leč sotva mi začalo svítat, že ta želízka nejsou pro mne a že vojáci drží až doposud prim a zatlačují nešťastnou sekanou do pozadí, sebral jsem své rozhárané myšlenky poněkud dohromady.

"Řekl byste ni laskavě, kolik je hodin?" obrátil se seržant na pana Pumblechooka jakožto na člověka, jehož soudná uznalost ospravedlňuje závěr, že když nikdo, tak ten to vědět bude.

"Zrovinka bylo půl třetí."

"To není tak zlé," řekl seržant uvážlivě. "I kdybych se tu musel zdržet bezmála dvě hodiny, pořád to (...)

(......)