Arthur Conan Doyle

VZPOMÍNKY NA SHERLOCKA HOLMESE
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Gloria Scottová

"Mám tu pár lejster," řekl můj přítel Sherlock Holmes jednoho zimního večera, když jsme seděli každý z jedné strany u krbu, "o kterých si vážně myslím, že stojí za to, abyste se do nich podíval, Watsone. Jsou to dokumenty o mimořádném případu lodi Gloria Scottová a tohle je ta zpráva, která naplnila smírčího soudce Trevora takovou hrůzou, že umřel, když si ji přečetl."

Vytáhl ze zásuvky malé, odřené válcovité pouzdro, rozvázal tkaničku a podal mi krátký dopis naškrábaný na půlarchu špinavě šedého papíru.

"Je zvěřiny dost, po honu přijde všem Londýňanům," stálo tam. "Fořt Hudson už zařídil všechno. Poslal vzkaz, řekl: ty teďka zachraň odbyt. Nejvíc se škodí bažantům, útěkem ochudí revír."

Když jsem tu záhadnou zprávu přečetl a zvedl oči, viděl jsem, že se Holmes pochichtává udivenému výrazu mé tváře.

"Vypadáte poněkud vyjeveně," řekl.

"Nechápu, jak tahle zpráva mohla v někom vyvolat hrůzu. Mně připadá spíš groteskní."

"Pochopitelně. Nicméně zůstává faktem, že člověka, který si ji přečetl - a byl to statný, zdravím kypící starý pán - srazila k zemi tak, jako by dostal do hlavy rukojetí pistole."

"Dráždíte mou zvědavost," řekl jsem. "Proč jste ale před okamžikem povídal, že existují nějaké obzvlášť pádné důvody, kvůli nimž bych měl tenhle případ prostudovat?"

"Poněvadž to byl vůbec první případ, kterým jsem se zabýval."

Často jsem se ze svého přítele pokoušel vytáhnout, co v něm poprvé vzbudilo zájem o kriminalistická pátrání, ale nikdy jsem ho dosud nezastihl ve sdílné náladě. Teď se však předklonil v křesle a rozložil si dokumenty na kolenou. Pak si zapálil dýmku, chvíli mlčky pokuřoval a probíral se v nich.

"Nikdy jste ode mne neslyšel o Victoru Trevorovi?" zeptal se. "Byl to jediný přítel, kterého jsem měl v těch dvou letech, kdy jsem byl na universitě. Nikdy jsem nebyl moc družný mládenec, Watsone, vždycky jsem raději dřepěl ve svém pokoji a zdokonaloval metody svých myšlenkových pochodů, takže jsem se s lidmi z mého ročníku nikdy příliš nestýkal. S výjimkou šermování a boxu nebavil mě moc ani tělocvik a vůbec moje studijní zájmy byly dočista jiné než zájmy mých spolužáků. Proto také mezi námi nebyly žádné styčné body. Trevor byl jediný, s kým jsem se tam seznámil, a to ještě jen díky náhodnému incidentu: jeho bullteriér se mi totiž jednou ráno, když jsem šel do kaple, zakousl do kotníku.

Byl to prozaický způsob navázání přátelství, ale byl korunován výsledkem. Deset dní jsem musel zůstat v posteli a Trevor za mnou chodíval přeptat se, jak se mi daří. Zpočátku jsme spolu vždycky jen chvilku poklábosili, ale zakrátko se jeho návštěvy začaly prodlužovat, a než skončil semestr, byli z nás už dobří přátelé. Byl to srdečný, živý chlapík, duchaplný a energický, v mnoha ohledech můj pravý protiklad; zjistili jsme však, že některé zájmy máme společné, a přátelské pouto se ještě utužilo, když jsem se dověděl, že je stejně bez přátel jako já. Nakonec mě pozval do domu svého otce v Donnithorpu, což je v (...)

(......)