Arthur Conan Doyle
překlad: Eva Kondrysová

POSLEDNÍ POKLONA SHERLOCKA HOLMESE
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Rudý kruh

1

„Podívejte, paní Warrenová, skutečně se nedomnívám, že byste měla důvody k obavám, ani nevidím nutnost, abych já, jehož čas je vzácný, v té věci nějak zasahoval. Musím opravdu věnovat pozornost jiným záležitostem.“ Tak pravil Sherlock Holmes a rozevřel opět velké desky, v nichž si pořádal a katalogizoval některé dokumenty z poslední doby.

Paní bytná se však vyznačovala pravou ženskou vytrvalostí a důvtipem a pevně trvala na svém.

„Vloni jste se ujal jednoho mého podnájemníka,“ pravila, „jistého pana Fairdala Hobbse.“

„Ano, vzpomínám si – jednoduchý případ.“

„Ale on o tom pořáde mluvil, jak jste na něho byl milý a jak jste mu pomohl najít cestu z nesnází. Vím, že byste mi dokázal pomoci, jen kdybyste chtěl.“

Holmes býval přístupný lichotkám, ale také, abych byl spravedlivý, útokům na své soucitné srdce. Toto spojené úsilí ho teď přimělo odložit lepidlo a s rezignovaným povzdechem odsednout od stolu.

„Tak tedy dobrá. Povězte nám, co máte na srdci, paní Warrenová. Doufám, že vám nevadí kouření? Děkuji vám – Watsone, zápalky! Pokud jsem vám dobře rozuměl, zneklidňuje vás, že nový podnájemník setrvává ve svých pokojích a vy ho ani nevidíte. Propána, paní Warrenová, kdybych já byl vaším podnájemníkem, neviděla byste mne často třeba celé týdny.“

„Jistě, no prosím, ale tohle je něco jiného. Děsí mne to, pane Holmesi. Nemůžu strachem spát. Od časného rána do pozdního večera slyším jeho kroky, jak přechází rychle po pokoji sem a tam, a nikdy jsem ho ještě ani nezahlédla. Já už to nevydržím. Manžel je z toho stejně znepokojený jako já, ale on je celý den v práci, a já nemám ani na chvilku klid. Proč se skrývá? Co má na svědomí? Jsem v domě sama, jen s holkou, a nemám na to nervy.“

Holmes se naklonil kupředu a svými dlouhými tenkými prsty vzal ženu za rameno. Když chtěl, dokázal lidi téměř hypnoticky zkonejšit. Vyděšený pohled se jí ztratil z očí a rozčilený výraz na tváři se změnil v obvyklou vyrovnanost. Posadila se na židli, kterou jí nabídl.

„Ujmu-li se toho případu, musím znát všechny podrobnosti,“ řekl. „Nepospíchejte a uvažujte. Malá drobnost může mít klíčový význam. Pravíte, že před deseti dny k vám přišel nějaký muž a zaplatil si na čtrnáct dní za byt a stravu?“

„Zeptal se, co požaduji. Řekla jsem, že padesát šilinků na týden. Pronajímám malý obývací pokoj a ložnici s celým příslušenstvím v podkroví.“

„A co on?“

„Povídá: ,Dám vám pět liber na týden, přistoupíte-li na mé podmínky.’ Nejsme zámožní, pane Holmesi, manžel má malý plat a ty peníze pro mne hodně znamenaly. Vytáhl desetilibrovku a na místě mi ji dal. ,Můžete ji mít každých čtrnáct dní, a hezky dlouho, jestli se budete řídit podle dohodnutých podmínek,’ povídá. ,Kdybyste je porušila, nechtěl bych vás už znát.’ “

„Jaké to byly podmínky?“

„No, předně žádal klíč od domu. Proti tomu jsem nic neměla. Podnájemníci často mívají klíče. A také aby do pokoje nikdo nechodil a pod žádnou záminkou ho nikdy nikdo nerušil.“

„Na tom přece není nic tak (...)

(......)