Arthur Conan Doyle
překlad: Vladimír Henzl

STUDIE V ŠARLATOVÉ
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

IV
Útěk

Ráno po rozhovoru a mormonským prorokem šel John Ferrier do Salt Lake City, vyhledal svého známého, který odjížděl do nevadských hor, a dal mu dopis pro Jeffersona Hopa. V něm vylíčil mladému muži, jaké nebezpečí jim hrozí, a naléhal na něj, aby se co nejdříve vrátil. Po odeslání dopisu se uklidnil a vracel se domů s lehčím srdcem.

Když se blížil k farmě, překvapilo ho, že u jednoho i druhého sloupu branky je přivázán kůň. A ještě víc ho překvapilo, že v jeho obývacím pokoji sedí dva mladí muži. Jeden, s dlouhým bledým obličejem, si hověl v houpací židli a nohama se opíral o kamna. Druhý, mladík s býčí šíjí a s hrubými, naduřelými rysy, stál u okna a hvízdal si nějakou nábožnou píseň. Když Ferrier vešel, oba kývli na pozdrav a ten v houpací židli začal.

„Možná že nás neznáte,“ řekl. „Tohle je syn staršího církve Drebbera a já jsem Joseph Stangerson, který s vámi táhl pouští, když Bůh rozhodl, že vás přivede do svého ovčince.“

„Kam přivede všechny národy, až přijde čas,“ dodal ten druhý huhňavě. „Jeho mlýny melou pomalu, ale jistě.“

John Ferrier se chladně uklonil. Domyslel si, kdo jsou jeho návštěvníci.

„Přišli jsme na radu svých otců,“ pokračoval Stangerson, „abychom se ucházeli o ruku vaší dcery pro toho z nás dvou, který bude vyhovovat vám i jí. Poněvadž já mám jenom čtyři ženy a bratr Drebber jich má sedm, myslím, že mám na ni větší právo než on.“

„Ne, ne, bratře Stangersone,“ protestoval druhý nápadník. „Není důležité, kolik máme žen, ale kolik jich můžeme uživit. Můj otec mi teď postoupil své mlýny, jsem tedy bohatší než ty.“

„Ale já mám lepší vyhlídky,“ rozhorlil se Stangerson. „Až Bůh odvolá mého otce, dostanu jeho barvírnu a koželužnu. Kromě toho jsem starší než ty a mám vyšší hodnost v církvi.“

„Rozhodne o tom to děvče,“ odpověděl mladý Drebber a samolibě se usmál na svůj vlastní obraz v okenním skle. „Necháme o všem rozhodnout ji.“

Během této rozmluvy John Ferrier stál ve dveřích a dusil se hněvem. Sotva se udržel, aby nezmrskal své návštěvníky jezdeckým bičíkem.

„Poslyšte,“ řekl konečně a postoupil blíž k nim, „až vás má dcera pozve, můžete přijít, ale do tě doby vás tu nechci vidět.“

Oba mladí mormoni se na něho nechápavě zahleděli. Byli přesvědčeni, že když se někdo uchází o ruku dívky, je to největší čest pro dívku i pro jejího otce.

„Z tohoto pokoje vedou dvě cesty,“ křičel Ferrier. „Jedna dveřmi, druhá oknem. Kterou si vyberete?“

Jeho snědý obličej vypadal tak divoce a jeho hubené ruce tak hrozivě, že oba návštěvníci vyskočili a dali se rychle na ústup. Starý farmář šel za nimi až ke dveřím.

„Dejte mi vědět, až se rozhodnete, který z vás to má být,“ řekl ironicky.

„Tohle vám přijde draho,“ vykřikl Stangerson bledý vztekem. „Vzepřel jste se rozkazu proroka a Rady čtyř. Do konce života toho budete litovat.“

„Ruka boží na vás těžce dopadne,“ křičel mladý Drebber. „Bůh povstane a ztrestá vás.“

„Tak já s tím trestáním začnu hned,“ vykřikl zuřivě Ferrier a byl by běžel nahoru pro ručnici, (...)

(......)