Karel Jaromír Erben

VYBRANÉ BÁJE A POVĚSTI NÁRODNÍ JINÝCH VĚTVÍ SLOVANSKÝCH
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

51. Jaga-Bura

Byli tři bratří, nejstaršímu říkali Beran, prostřednímu Kozel a nejmladšímu Čufil-Filuška. Jednou šli všickni tři do lesa k svému dědouškovi; byl tam hlídačem. Tam u toho dědouška Beran a Kozel nechali bratra svého Filušku a sami šli do lesa na honbu. Filuška dělal, co chtěl, dědoušek byl stár a nic na něj nedbal, a Filuška byl rozpusta. I zachtělo se mu jíst jablíčko; utekl dědouškovi do zahrady a vylezl na jabloň. Odkud odtud vzala se tu Jaga-Bura v železné stoupě, s pístem v ruce; přiskákala k jabloni a řekla: „Pozdrav pán Bůh, Filuško! proč jsi tam vylezl?“ — „Chci, si jablíčko utrhnout,“ řekl Filuška. — „Na, tu hle ti dám mé jablíčko.“ — „Je nahnilé,“ řekl Filuška. — „Na tu hle jiné.“ — „A to je červivé“ — „Nu, budeš si blázny ze mne dělat, Filuško! vezmi si ode mne to hle jablíčko z ručky do ručky.“ Filuška natáhl ruku, a Jaga-Bura ho za ni popadla, posadila do stoupy, a uskákala s ním po křovinách, po lesích, po roklinách, stoupu rychle pístem pohánějíc. Tu se Filuška spamatoval a začal křičet: „Kozle, Berane! poběžte honem: Jaga mne unesla za kruté hory, za temné lesy, za pusté stepi.“ Kozel a Beran tehdáž odpočívali; jeden ležel na zemi; i zdálo mu se, že někdo křičí. „Přikloň ty se k zemi!“ řekl druhému. — „Hoj, to křičí náš Filuška!“ I dali se do běhu a Jagy-Bury dostihli, Filušku jí odňali a přivezli k dědouškovi, a dědoušek jako by se byl po něm pominul rozumem. I přikázali dědouškovi, aby měl na Filušku pozor a šli pryč. Ale Filuška zase jemu se vytočil, jako prvé, a vylezl na jabloň. Sotva byl vylezl, byla tu opět Jaga-Bura i dávala mu jablíčko. „Nechci, neošidíš mne, zlodějko!“ řekl Filuška. — „Tak, Filuško! třeba si ode mne jablíčko chyť; já ti je hodím.“ — „Dobře, hoď!“ Jaga mu schválně jablíčko nízko hodila; Filuška se za ním natáhl, chtěl je chytit, a Jaga-Bura jej nenadále popadla za ruku, (...)

(......)