Karel Havlíček Borovský

ČLÁNKY ZE SLOVANA 1850-1851
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Pozorovatel politický

Z Prahy dne 23. června. - Bezstarostná netečnost a lhostejnost, s kteroužto otcové a přívrženci ústavy Olomoucké toto dítko své zanechávají a zavrhují, dodává četným protivníkům tétéž ústavy vždy více ducha a odvahy. V čele odpůrců těchto kračí s předešlou odhodlaností starý nespokojenec "Lloyd", jenž s patrnou radostí pozdravuje každý úkaz na poli politické literatury, který s náhledy a zásadami jeho více méně se shoduje. Orgány ministerské počínají sobě v ohledu tomto skoro dooela neutrálně. Vyčerpavše staré důvody své hledí s výše politického areopagu svého hrdě a pokojhě budoucnosti v tvář nedávajíce sobě ani práce nepřátelské útoky odrážeti neb na stížnosti a otázky upřímných příznivců konstitučního principu odpovídati. Jen kdys tehdys odbývají svou povinnost, prostřednictví mezi občanstvem a vládou, s podivuhodnou chladnokrevností a rovností ducha, která indifferentismu skoro na vlas se podobá. Nejlepší příklad nám dává "Oesterreichische Correspodenz". List tento přišel před několika dny k "neomylnému přesvědčení", že se v Rakousích již všickni k myšlénce uzavřeného, jednotného státu přihlásili - tedy k centralisaci! - a že také nepřátelské hlasy, jmenovitě v cizozemsku - více méně již umlkly. Podle tohoto výroku jest Rakousko na nejlepší dráze k onomu státnímu životu, jejž nesmírná většina, ba veškerenstvo rakouských občanů již od r. 1848 snažně (!) očekává. "Oesterreichische Correspodenz" tomu však rozumí jinak. Právě proto, že všickni rakouští občané - aspoň na papíře -k centralisaci se přiznávají a vládě přizvukují, právě proto, že nepřátelské hlasy jiz umlkly - díky vojenským soudům a státním zastupitelům! - musí rakouská ústava ostati tím, čím již od 4. března 1849 jest - mrtvým písmenem. Divná logika! "Oest. C " se raduje, že vláda je tam, kam vlastně pracovala; napomíná ale ze samé důslednosti s druhé strany rakouské občany, aby tento vyvinovací proces pokojně a bez překážky ku konci přijíti nechali, aby se nepokazil. To jest jinými slovy: Všecko je v nejlepším pořádku; Olomoucká politika prospívá co denne víc a více; centralisace objímá již železným ramenem veškeru říši; důvěry v Rakousích až nazbyt - dejte nám jen již s tou konstitucí pokoj a všecko bude v pořádku. Jak známo, platí "Oest. C." za orgán pana ministra Bacha. Pan Bach byl za onoho času, aspoň pro forma, vřelým přívržencem konstitučního principu a tak nazvané jednoty říšské; to byl program, od kteréhož, jak sám nekolikráte se vyjádřil, v žádných okolnostech ustoupiti nechtěl. A kam se poděl nyní tento prapor? On se skryl prozřetelně před vyvinovacím procesem, který pokojně a bez překážek skončiti se musí, nemá-li se pokaziti. Pan Bach schoval tedy svůj politický prapor, by jej v jiných, snad lepších časech "s jásáním" Vídeňských krajanů svých zase světu ukázal, aby se tento mohl přesvědčiti, že bývalý advokát Bach na liberalismus nezapomněl. Ale někdo pravil kdysi: "Un drapeau qu' on cache dans sa poche n' est pas un drapeau, (...)

(......)