Karel Havlíček Borovský

ČLÁNKY ZE SLOVANA 1850-1851
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Pozorovatel politický

(H. B.) Čteme zprávu, že naše vláda uchází se v srbském Bělehradě u tamější knížecí vlády o to, aby latinští katolíci tam bydlící (nejvíce z Rakouska přišlí) dosáhli rovného práva a svobodného vykonávání svého náboženství a jmenovitě, aby si mohli zvláštní veřejný kostel vystavěti. - Z tohoto kroku, jestli totiž rakouská vláda (o čem nepochybujeme), věci této horlivě se ujme, pozorovali bychom patrně, že ještě až podnes neodložila starou neschopnost svou zjednati si vliv a příchylnost v turecko-slovanských zemích. Musíme totiž věděti, že proti Rakousku dosavadní nechuť těchto Slovanů, kteří nejvíce k slovanskořeckému katolictví se přiznávají a velmi horliví jsou pro svou víru, hlavně odtud pocházela, poněvadž viděli v Rakouské vládě tajného protivníka své víry a poněvadž sobě tedy vliv Rakouska u sebe jinak pomysliti nemohli, než spojený s propagandou římsko-latinského katolictví. Proto byli tito kmenové tak velice nakloněni Rusku, poněvadž v něm viděli přirozeného obhájce slovansko-řeckého katolictví. Každý tedy viděti musí, že to jest od Rakouska špatný začátek k oblíbenosti u těchto slovanských kmenů, když hned začíná s nenáviděnými tam věcmi. Srbové si nemyslí, že tento chrám jen pro cizince latinsko-katolické jest určen, oni v něm vidí začátek propagandy proti své vlastní církvi, neboť vědí, že římská hierarchie ještě posud od myšlénky neupustila (ba nyní mnohem živěji ji pěstuje) přivésti východní církev pod své poslušenství. Proto bychom nemohli schvalovati takový krok naší vlády se stanoviska čistě politického, tím více, poněvadž ani nevyhnutelně potřebný není, neboť až posud mohli latinští katolíci v Bělehradě bytující pobožnost svou vykonávati v domácí kapli rakouského konsulatu.

- Co nejdříve bude nepochybně zřízena ve Vídni nejvyšší říšská rada; tato zpráva alespoň proskakuje již ve veřejnosti, a z jednoho članku ve "Víd. Den." čís. 88 nabyli jsme o brzkém zřízení všeliké jistoty. Každý totiž zná již staré obyčeje a zvyklosti vládních novin, že totiž asi několik dní před tím, než vláda něco učiní, tak jako samí ze sebe počnou o tom rozvažovati, jak by to hezké a dobré, spasítelné a potřebné bylo, kdyby vláda to a to, tak a tak způsobila. Zatím všechno již je hotovo, a obecenstvo pak, když věc do veřejnosti přijde, vidí jak vláda se drží dle veřejného mínění, pronešeného v novinách! - "Vídeňský Denník" tedy v dotčeném čísle hned v prvním článku nám vykládá, kterak prý mnozí oktrojované ústavě předpovídali špatné přijmutí, kterak prý ale "nikde nebyla přijata s takovou nechutí.^[55.1] My, praví "Víd. Den." dále - nepovažovali jsme to ani tenkrát za tak velikou nehodu." Znamenité by bylo vypsati cenu mezi gramatiky na to, co zde znamená to slovíčko my? Tenkrát přece "Víd. Denník" ani na světě nebyl, ani počat nebyl v hlavě p. Wurmbranda. a hrdinové jeho pomáhali nám tenkrát ještě hořekovati nad rozpuštěním říšského sněmu: kterak tedy pravíš, žes viděl Abrahama? Ale nechme těch maličkostí, kdo má (...)

(......)