Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub 
, PDF 
a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Došli vysokým lesem k miskovitě prohnutému hornímu konci údolíčka a Robert Jordan poznal, že tábor nemůže být nikde jinde než pod okrajem skály, která se před nimi zvedá mezi stromy.
Tábor tam také byl a byl to dobrý tábor. Nebylo ho vůbec vidět, dokud člověk nedošel až k němu, a Robert Jordan poznal, že ho nelze zahlédnout ani z letadla. Shora není určitě nic vidět. Tábor je ukrytý jak medvědí doupě. Ale je zřejmě trochu lépe hlídaný. Když se k němu přiblížili, pečlivě si ho prohlédl.
Ve skalním útvaru byla veliká jeskyně, u jejíhož ústí seděl nějaký muž, který se opíral zády o skalisko, nohy měl natažené na zemi a pušku opřenou o skálu. Pilně ořezával nožem nějaký klacek, a když se přiblížili, upřel na ně na chvíli oči, ale potom začal řezat dál.
“Hola,” řekl sedící muž. “Copak to k nám jde?”
“Ten dědek s nějakým dynamitníkem,” oznámil mu Pablo a složil tlumok u vchodu do jeskyně. I Anselmo spustil tlumok na zem a Robert Jordan si stáhl pušku a opřel ji o skálu.
“Nenechávejte to tak blízko u jeskyně,” řekl muž s nožem; měl snědý, hezký, líný cikánský obličej barvy vyuzené kůže a modré oči. “Uvnitř je rozdělaný oheň.”
“Tak vstaň a odnes to dál,” řekl Pablo. “Dej to támhle ke stromu.”
Cikán se ani nepohnul, ale řekl nějakou oplzlost a pak lenivě dodal:
“Tak to tam nech. Vyhoď se do povětří. Budeš mít po starostech.”
“Co to vyřezáváš?” Robert Jordan přisedl k cikánovi. Cikán mu to ukázal. Byla to sklopcová past a cikán právě přiřezával spoušť.
“Na lišky,” řekl. “K tomu přijde kláda, která ji zmáčkne. Přerazí jí hřbet.” Zazubil se na Jordana. “Takhle, vidíš?” Ukázal pohybem, jak rám pasti sletí a kláda spadne, potom potřásl hlavou, přitáhl ruku k tělu a rozpřáhl paže, aby znázornil lišku s přeraženým hřbetem. “Moc praktický,” vysvětloval.
“Chytá králíky,” řekl Anselmo. “Je to cikán. Chytá králíky a říká, že to jsou lišky. Když chytí lišku, tak řekne, že to byl slon.”
“A když chytím slona?” zeptal se cikán, znovu ukázal bílé zuby a zamrkal na Roberta Jordana.
“Tak řekneš, že je to tank,” odpověděl mu Anselmo.
“Však já ulovím tanky,” prohlásil cikán. “Však já ulovím tank. A potom si tomu můžeš říkat, jak chceš.”
“Cikáni moc mluví a málo zabíjejí,” odpověděl Anselmo.
Cikán zamrkal na Roberta Jordana a pokračoval v řezání.
Pablo jim mezitím zmizel v jeskyni. Robert Jordan doufal, že šel pro jídlo. Seděl na zemi vedle cikána a odpolední slunce pronikalo korunami stromů a hřálo mu natažené nohy. Z jeskyně cítil jídlo, vůni oleje, cibule a opékajícího se masa, a žaludek se mu svíral hladem.
“Tank můžeme ulovit,” řekl cikánovi. “To není tak těžké.”
“Tímhle?” ukázal cikán na oba tlumoky.
“Ano,” odpověděl mu Robert Jordan. “Já tě to naučím. Udělá se past. To není tak těžké.”
“My dva spolu?”
“Ovšem,” řekl Robert Jordan. “Proč ne?”
“Hej,” řekl cikán Anselmovi. “Odnes přece ty dva pytle na nějaké bezpečnější místo. Mají velkou cenu.”
Anselmo něco zabručel. “Já jdu pro víno,” oznámil (...)
(......)
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky
