Ernest Hemingway

SBOHEM, ARMÁDO!
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

KAPITOLA XX

Jednou odpoledne jsme šli na dostihy. Šla taky Fergusonová a Crowell Rodgers, mládenec, který byl poraněn na očích, když explodoval ten granátový zapalovač. Po obědě se dívky začaly strojit a já seděl s Crowellem v jeho pokoji a četli jsme v dostihovém věstníku zprávy o minulých výkonech jednotlivých koní a předpovědi o jejich dnešním umístění. Crowell měl zafačovanou hlavu a ty dostihy ho moc nezajímaly, ale čítal pravidelně dostihový věstník a sledoval výkony koní, aby něco dělal. Říkal, že ty koně jsou strašné herky, ale jiné prý nemáme k disposici.

Starý Meyers ho měl rád a dával mu typy. Meyers vyhrával skoro v každém dostihu, ale typy rád nedával, protože to snižuje výhru. Dostihy byly samý podvod. Lidé, kteří měli všude jinde turf zakázaný, závodili v Itálii. Meyers dostával dobré informace, ale ptal jsem se ho nerad, protože někdy vůbec neodpověděl a vždycky bylo vidět, že odpovídá jen s krajním sebezapřením, ale z nějakého důvodu cítil povinnost nám říct co a jak a nebylo mu tak zatěžko říct to Crówellovi. Crowell měl poraněné oči, jedno šeredně, a Meyerse oči taky trápily, takže mu byl Crowell sympatický. Své ženě Meyers nikdy neřekl, na které koně sází, a ona vyhrávala nebo prohrávala, obyčejně prohrávala, a bez přestání mluvila.

My čtyři jsme jeli do San Sira v otevřeném kočáře. Byl krásný den a jeli jsme parkem a ven po tramvaji a za město, kde byla silnice plná prachu. Byly tam vily se železnými ploty a velikými bujnými zahradami, příkopy s tekoucí vodou a zelenající se zeleninové zahrady se zaprášenými listy. Když jsme se dívali přes pláň, bylo vidět selská stavení a bohatá zelená hospodářství se zavlažovacími příkopy a hory na severu. K závodišti se sjíždělo mnoho kočárů a lidé v bráně nás pustili dovnitř bez lístků, protože jsme byli v uniformě. Vystoupili jsme z vozu, koupili si programy a šli jsme přes vnitřní hlediště a potom přes hustý jemný trávník závodní dráhy ke shromaždišti koní.

Hlavní tribuna byla stará a ze dřeva a stánky bookmakerů byly pod tribunou, v řadě poblíž stájí. Podél plotu před bariérou se tlačili vojáci. U koní byla hromada lidí, a koně právě prováděli v kruhu pod stromy za tribunou.

Pozdravili jsme se se známými, opatřili jsme místa pro Fergusonovou a Catherine a dívali jsme se na koně.

Chodili kolem jeden za druhým, s hlavami svěšenými, a vodili je podkoní. Crowell se dušoval, že jeden z koní, takový rudočerný, je nabarvený. Pozorovali jsme ho, a zdálo se to možné. Vyvedli ho těsně před tím, než zazněl zvonec Do sedel! Našli jsme si ho v programu podle čísla, které měl podkoní na rukávě, a tam byl zapsán jako černý valach jménem Japalac. Dostih byl určen pro koně, kteří nikdy nevyhráli cenu tisíc lir nebo vyšší. Catherine si byla jistá, že ho přemalovali. Fergusonová říkala, že neví. Já měl dojem, že vypadá podezřele. Všichni jsme se shodli, že bychom to s ním měli zkusit, a vsadili jsme na něho sto lir. Kurs byl pětatřicet ku jedné. Crowell šel koupit tikety a my (...)

(......)