Ernest Hemingway

KOMU ZVONÍ HRANA
recenze
(pro čtenářský deník nebo referát)

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Recenze

Hlavní postavy:

• Robert Jordan
• Marie
• Pilar
• Pablo
• Sordo

 

Román je z prostředí občanské války ve Španělsku. Americký dobrovolník Robert Jordan přijíždí ho Španělských hor mezi partyzány, aby vyhodil do vzduchu jeden most. Ač je kniha velmi dlouhá (400 stran) popisuje dění tří dnů – dobu, mezi příchodem do hor a splněním úkolu, po kterou žil Robert Jordan u partizánské skupiny vedené jakýmsi Pablem. V té době však vedení pomalu přebírala jeho žena, protože Pablo začínal mít strach. Robert se v horách zamiluje do dívky Marie, se kterou tráví většinu svého volného času. Přitom se dovídá o Mariině smutné minulosti. Marie byla dcerou starosty v jednom Španělském městě. Město ale obsadili fašisti a oba rodiče jí zastřelili. Marii pak oholili a znásilnili. K Pablově skupině se Marie dostala náhodou. Když Pablovi lidé spolu s Kaškinem, Robertovým předchůdcem, odpálili jeden fašistický vlak, Marii se z něj podařilo ve velmi bídném stavu utéct. Pak se o ní museli všichni střídat a nést ji, protože sama už nebyla schopna udělat ani krok. Teď už měla vlasy zase celkem dorostlé a vypadala zdravě. Pablo byl celou dobu proti odpálení mostu, protože věděl, že až se tak stane, budou muset tyto hory opustit a hledat útočiště jinde. Když se jednou ostatní s Robertem radili, jestli ho odstranit nebo ne, pravděpodobně je slyšel, protože když se vrátil, byl jako vyměněný a začal vymýšlet různé možnosti, jak by se dala akce provést. V noci před přepadením se Robert v noci náhodou vzbudil, a když šel zkontrolovat vaky s trhavinou, zjistil, že chybí rozbušky a odpalovač, a Pablo že taky zmizel. Ráno se ale Pablo vrátil. Vylezlo z něj, že dostal strach a tak hodil rozbušky do řeky. Pak že si prý uvědomil, jak je sám a co udělal za hloupost, tak šel sehnat alespoň nějaké lidi. Robert byl naštvaný, ale věděl, že v dané situaci je mít pět lidí navíc lepší, a že trhavina se dá odpálit i pomocí granátů. Ráno všechno proběhlo podle plánu, most vylétl tak jak měl, skupina pablovy ženy přišla o dva lidi, Pablo o všech pět které sehnal, a při vyhazování mostu nepřežil starý Anselmo, který Roberta do hor přivedl, a který mu nyní s mostem pomáhal. Když se dali všichni na ústup, zjistili ještě jednu nepříjemnost. Při ústupu musí přejet kousek sledované silnice. Všem se to podaří. Robert jede jako poslední. Když už tryská po stráni do bezpečí, zasáhne jeho koně granát a jemu přeřízne střepina hlavní nerv u nohy. Ostatní se pro něj vrátí, a dotáhnou ho nahoru, tam si nechá jeden kulomet, a řekne jim ať pokračují, že on už je ztracený, tak alespoň zdrží jejich pronásledovatele.

Motto románu ukazuje na hlubší významové pozadí "milostného válečného románku", jehož idealizované a romantizované vztahy mezi Jordanem a Maríou byly nepochybně příčinou čtenářského úspěchu této knihy. Mezní životní situace, do níž je Jordan, typický hemingwayovský hrdina vybavený mužností, přemýšlivostí, odporem k sentimentalitě, touhou po pravdě, snahou žít důstojně a svobodně ve světě násilí, zla a smrti, postavem, je totiž situací, která je vědomím smrti jednoznačně určena.