Hermann Hesse
překlad: Vratislav Slezák

NARCIS A GOLDMUND
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

KAPITOLA DRUHÁ

Spřátelil-li se mezitím se všemi, opravdového přítele přece jen tak záhy nenašel; mezi spolužáky nebyl nikdo, s kým by se cítil obzvlášťspřízněn či ke komu by pojal náklonnost. Je ale překvapilo, že z toho rázného zápasníka, jehož byli spíš ochotni považovat za roztomilého rváče, se vyklubal velmi mírumilovný kolega, který se zjevně spíš snažil o pověst vzorného žáka.

V klášteře byli dva lidé, ke kterým Goldmunda táhlo srdce, kteří se mu líbili, kteří ho zaměstnávali v myšlenkách, k nimž pociťoval obdiv, lásku a úctu: opat Daniel a učitelský pomocník Narcis. Opata považoval takřka za světce, jeho prostota a dobrota, jeho jasný a starostlivý pohled, to, jak jeho způsob přikazovat a řídit měl podobu pokorné služby, jak dobře a klidně si počínal, to všechno ho mocněpřitahovalo. Byl by se nejraději stal osobním služebníkem toho zbožného muže, stále by mu v jeho blízkosti naslouchal a sloužil, veškerou svou chlapeckou touhu po uctívání a oddanosti mu přinášel jako trvalou oběť a učil se od něho čistému, ušlechtilému, světeckému životu. Neboť Goldmund zamýšlel nejen absolvovat klášterní školu, nýbrž pokud možno zůstat v klášteře napořád a svůj život zasvětit Bohu; taková byla jeho vůle, takové bylo otcovo přání a příkaz, a tak to také jistě určil a žádá Bůh. Zřejmě to na tom krásném, skvoucím chlapci nikdo nepozoroval, a přesto na něm leželo břímě, břemeno původu, tajné určení k odpykání a oběti. Neviděl to ani opat, ačkoli mu Goldmundův otec leccos naznačil a zřetelně vyjádřil přání, aby syn zde v klášteře zůstal navždy. Jako by na Goldmundově zrození lpěla jakási skvrna, jakési tajemství jako by si žádalo usmíření. Avšak otec se opatovi příliš nelíbil, otcovým slovům a celé jeho poněkud naparovačné osoběčelil chladnou zdvořilostí a oněm náznakům nepřikládal valný význam.

Ten druhý, kdo vzbudil Goldmundovu lásku, viděl ostřeji a tušil víc, ale zůstal zdrženlivý. Narcis si dobře povšiml, jaký vzácný ptáček k němu přiletěl. On sám, osamocený ve své vznešenosti, ihned v Goldmundovi vytušil spřízněnce, i když se ve všem zdál být jeho protikladem. Jak byl Narcis tmavý a hubený, tak Goldmund jen zářil a kvetl. Jak se Narcis jevil jako myslitel a analytik, tak Goldmund zase jako snílek a duše dětinná. Avšak protiklady něco spojovalo: oba byli lidé urození, oba se před ostatními vyznačovali zjevnými vlohami a znaky a oběma se od osudu dostalo zvláštní výzvy.

Narcis pocítil vřelou účast s tou mladou duší, jejíž uzpůsobení a osud záhy rozpoznal. Goldmund k svému krásnému, chytrostí tak vynikajícímu učiteli planul obdivem. Byl však nesmělý; nepřišel na jiný způsob, jak se o Narcise ucházet, než že až do vyčerpání usiloval být pozorným a učelivým žákem. A nezadržovala ho pouze plachost. Zadržoval ho i pocit, že pro něho Narcis představuje nebezpečí. Nemohl mít za ideál a vzor toho dobrotivého a pokorného opata a současně i nadměrně chytrého, učeného, bystrého Narcise. A přesto veškerou duševní silou mládí následoval ideály (...)

(......)