Bohumil Hrabal

DOMÁCÍ ÚKOLY
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Stará pošta – dům č. 8

PRVNÍ BARVY si Chaba koupil za ušetřené peníze, které si vydělal jako malíř kulis loutkového divadla. Zdá se, že ta zadní kulisa loutkové scény je neustále se vracející plochou, na které malíř dovedl a dovede říci všechno to, co vydobyl na diamantovém očku, které nosí v srdci, a na kulové ploše, která jej obklopuje. Pro Chabu je důležitý příchod do Prahy, na Malou Stranu, na Maltézské náměstí, do domu č. 8, ve kterém bydlí a tvoří. Je to bývalý hodinový hotel Stará Pošta, kde od dob Rudolfových až do roku 1723 byla první pošta s nezbytným hostincem a později i se dvěma sladovnami. Je to dům, který se podobá domu v Gorochově ulici, kde se odehrál Zločin a trest, je to dům, ve kterém chodíte jak lidskými útrobami. Dům plný tajemství a znamení, dům, ve kterém za studených nocí se chodí na potřebu na kýbl, který se ráno vylévá do společného záchodu pro každou pavlač. Je zde tolik partají, až přecházejí oči. Na kamenném dvorku je šeřík, který jednou za rok vydá svůj opožděný květ. Chaba bydlí v prvním patře, chodbu má plnou secesních plakátů, ateliér je spojen s kuchyní, na stěnách sošky lidových umělců, akvárium, ariston. Matka umělcova právě přišla hlásit: Karle, přivezli ti uhlí! Ze dvorka je slyšet: Filípku! A otevřeným oknem je vidět na Maltézské náměstí, morový sloup, chrám Panny Marie Pod řetězem, vinárnu U Malířů. Ulicí projíždějí auta, z okna Chabova bytu jsou vidět v autech krásná ženská kolena, nohy. Přichází syn Patrick a otec Chaba se s ním musí učit. V tomto domě a tímto domem začíná Chabova potřeba poezie, potřeba doplnit svůj život: tvořením v krásném.

Tady už nestačí jít na Chabu s kategorií naivity nebo naivizujícího umělce. Je to v první řadě obdiv, kterým podle Platona začíná filozofie. Dále je třeba přidat kategorii imaginace, to jest hluboký zážitek, který vykládá svět jako znamení, jako obraznost toho, co umělec zažil sám na sobě.

A protože je Praha i Malá Strana rodu ženského, Chaba miluje toto město tak jak ženu. Je to erotický vztah ke kameni a stromům. Skoro v každém obraze je sublimace této krásné lidské vlastnosti. Chaba ukládá všechny atributy ženského těla do svých pláten. Je to jeho milenecký vztah, je to jeho život a život vůbec, ten pravý mužský život jdoucí až nazpátek k matkám druhého dílu Fausta, regresus ad originem, do lůna žen. Jeho každé stavení a každý palác nikdy nemá přímku, vždycky je to křivka, chvějící se pohlazení nahého těla ženy, která se před umělcem metamorfizovala do ulic a vod a paláců a zdí tohoto královského města. A že ani v jednom obraze Chabově nepotkáte lidi, to není tím, že by tam nebyli lidé, buďto pouze odešli, nebo ještě nepřišli, nebo spí, nebo se chystají k lásce, nebo sedí za okny, která na dané znamení lidské ruce před chvílí otevřely. Řekl bych, že tu propojenost lidí vyjadřuje Chaba spletitými situacemi stromů, jejich větví, kdy se už nedá zjistit, ke kterému kmeni ty větve patří, že ulomení jedné větve má za následek utržení i těch (...)

(......)