Bohumil Hrabal

DOMÁCÍ ÚKOLY
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Nejkrásnější Silvestr

ZAČAL UŽ V MÁJI. Náš devítiletý kocour Eťan se ráno nevrátil z lesa do chalupy. Ach, ten nerad jezdil na rekreaci! Vždycky když jsme se z Kerska vrátili, pokaždé si hned lehl na libeňském dvoře do prachu a odfrkl si hrůzou z toho čerstvého vzduchu a děsil se, až v pátek večer bude muset zase s námi jet do lesa. Když se nám ztratil, celý den jsem jej volal a hledal, pak celý týden den co den jsem vyvolával jeho jméno po kerských lesích, ale Eťan se ztratil. Za měsíc jsem uslyšel z lesa tenký kočičí hlásek a ze tmy se vybatolil mourovatý kocourek, za ním černé kotě a ještě maličký kocourek. A já jsem hned věděl, že ten náš slavný kocour Eťan je nebožtík, a proto jsem nalil koťatům mlíko a pak jsme je se ženou jezdili krmit, ale koťata byla divoká a nikdy se nenechala ani pohladit. Jen naše vztahující ruka zavadila o akční rádius jejich divokosti, ihned kocouři prchli z vůně lidské dlaně. Tak koťata rostla, pokoušela se prolomit hráze zákona své plachosti, ale marně. Bylo to silnější než oni, i když už každý ten kocourek měl svoje jméno. Mourek se jmenoval Runcajz, černý slyšel na Švarcvalda a ten maličký se jmenoval Mánička. Kam jsem šel, šli i se mnou, vždycky Runcajz první a zavírala to Mánička. Ale pohladit se nedali. Pak přišla chladna a sníh a zkřehlá zvířátka váhala, snížila vzdálenost své plachosti na polovinu. A když jsme se ženou stáli před zrcadly na silvestra a strojili se na silvestrovskou noc, viděl jsem, jak čelo mám plné vrásek a pleš mi zacouvala až k temeni, viděl jsem, jak ženiny kadeře jsou stříbrné šedinami. A kdosi zaškrábal na dveře té naší chalupy v lese. Otevřel jsem a tam stál Runcajz a po dlouhém domlouvání mé ženy vstoupil do kuchyně a pak po dalším lákání vešel Švarcvald a s ním i Mánička. A když jsme se podívali na ty naše tři nájemníky, jak se třesou a bojí vzhlédnout nám do očí, žena odložila škrabošku, připravenou na domácí silvestrovskou veselici u sousedů, já jsem zavěsil rolničky ze saní. Pak jsme ohřáli mlíko a nabídli je třem příchozím, pak každý dostal porci ryby. Pak si zvířátka (...)

(......)