Bohumil Hrabal

DOMÁCÍ ÚKOLY
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Spojité nádoby

PSÁTI DISKUSNÍ PŘÍSPĚVEK o moderní próze znamená nejdříve říci, co já od prózy očekávám. Já od ní vždycky čekám to, co od každého člověka, od života. Aby každý člověk alespoň jednou denně se stal svobodnou osobností, aby alespoň jednou za čtyřiadvacet hodin se stal misionářem odvahy, a tak nabyl o sobě nezničitelnou představu demonstranta krásy. On totiž čtenářem sebe sama musí být v prvé řadě spisovatel sám. Spisovatel musí psaním pobavit sebe sama, musí svými texty se dopátrat věcí, které sám neví, musí svoji pedagogickou duši provokovat, sám sebe překvapovat, nad sebou se hroutit a přitom mít neustále rozsvícenou neúprosnou žárovku rozumu, zda chyby, které v textu nadělal, nejsou matkou jistých posunů, objevů. Spisovatel tak jako každý člověk musí tedy jistými svými činy onemocnět, musí trpět klukovinou, rošťárnou, urážkou majestátu, musí mít odvahu napsat na vrata: Franta je vůl… a podepsat se pod to nejen svou celou adresou, ale celou svou metafyzickou osobou, která bere do všech důsledků, co natropila, takže může být vykrákána za vlasy, vytahána za uši nejen od veřejných institucí a veřejnosti samé, ale i od toho svého druhého, pedagogického Já. Protože hodnota našich činů se objevuje vždycky až pak.

Ovšem psáti diskusní příspěvek o moderní próze taky znamená uvědomit si stav magnetického pole, ve kterém žijeme. Na hlavní třídě města si musíme uvědomit, proč Rimbauda vzrušovala básnická veteš, proč Lautréamont pro krásu vymyslel podobenství o podivuhodném setkání šicího stroje s deštníkem na operačním stole, proč Marcel Duchamps na výstavě v Paříži postavil stojan na láhve a vedle toho kolo od bicyklu a podepsal se pod to jako pod své dílo, proč týž Duchamps na výstavu v Novém Yorku poslal nalezený nočník jako svůj artefakt. Pro pochopení moderní prózy musíme taky pochopit na pražské ulici, co to je ‚malba ze smetí‘, ona poezie vyrobená v klobouku Kurta Schwitterse, kouzelná poezie sestavená z předmětů namátkou sebraných na dlažbě města, ve kterém za stmívání musíme si umět překoktat přerušované neonové nápisy a slogany, a tak pochopit entropii textů Maxe Benseho a básníků informačních škol. Při trošce fantazie můžeme potkat v Praze Roberta Rauschenberga, kterak na kolečkových bruslích objíždí ve všední den hromady železných nedělí zrovna tak, jako hromady šrotu a harampádí a veteše objíždí doma, ve svém newyorském bytě. Musíme tedy (...)

(......)