Victor Hugo
překlad: Alena Hartmanová

VELIKÝ JARGAL
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XXIX

Náhle obi vyskočil s neuvěřitelnou mrštností na improvizovaný oltář a usedl naň se zkříženýma nohama.

„Hombres, escuchad! Slyšte mě, mužové!“ zvolal. „Escuchad, hombres! Přistupte ke mně všichni, kdož chcete vědět, jaký los máte vepsán v knize života! Povím vám to! He estudiado la ciencia de los gitanos! Studoval jsem vědu cikánskou!“

Hned se k němu nahrnul dav černochů a mulatů. „Jeden po druhém!“ řekl obi, jehož temný a niterný hlas měl chvílemi jakési ječivé zabarvení, které mi připadalo povědomé.

„Ti, co přijdou najednou, skončí taky najednou v hrobě.“

Přestali se tlačit.

Vtom se dostavil k Biasuovi míšenec oblečený po způsobu bohatých plantážníků do bílého kabátu a kalhot, s madrasovým šátkem na hlavě. V tváři se mu zračilo zděšení.

„Co se stalo?“ zeptal se ho generalissimus potichu. „Co je vám, Rigaude?“

Příchozí byl mulatský předseda cayeského shromáždění, který později proslul pod jménem generál Rigaud, vlk v rouše beránčím, liška s tváří holubice. Pozorně jsem si ho prohlédl.

„Generále,“ odtušil Rigaud (mluvil potichu, ale já mu rozuměl, protože jsem seděl na krok od Biasua), „do tábora dorazil posel od Jeana-Françoise. Buckman byl zabit v potyčce s panem de Touzard a běloši vystavili jeho hlavu jako trofej v městě Capu.“ „A to je všechno?“ řekl Biasu a oči se mu zaleskly tajnou radostí nad tím, že se počet vůdců zmenšil a jeho význam tím stoupl. „Posel Jeana-Françoise vám nese ještě nějakou jinou zprávu.“ „Dobrá,“ řekl Biasu. „Netvařte se tak pohřebně, drahý Rigaude.“ – „Vy se nebojíte účinku té zvěsti na náladu své armády?“

„Jděte, Rigaude, vy nejste tak hloupý, jak se děláte,“ odvětil vůdce. „Uvidíte, co dovede Biasu. Jen příchod posla o čtvrthodinku zdržte.“

Poté přistoupil k obimu a něco mu pošeptal. Kouzelník klidně pokračoval ve své produkci. Zkoumal žasnoucím černochům čela a dlaně a přiděloval jim více nebo méně štěstí podle zvuku, barvy a velikosti mince, kterou každý z nich hodil na pozlacenou paténu.

„Kdo má vprostřed čela na rýze sluneční malý čtverec nebo trojúhelník, ten dojde bez námahy a práce velkého jmění.

Neblahá jest figura tří es těsně za sebou jdoucích bez ohledu na to, na kterém místě čela se nalézá. Ten, kdo má toto znamení, určitě se utopí, ledaže by se pečlivě vyhýbal vší vodě.

Čtyři rýhy začínající u kořene nosu a tvořící na čele dvojitý oblouk oznamují blízké zajetí. Nositel tohoto znamení bude úpět pod jhem cizince.“ Zde se obi odmlčel.

„Přátelé,“ dodal posléze vážně, „všiml jsem si, že toto znamení má na čele Big Jargal, vůdce reků z Červeného vrchu.“

Na ta slova, která mi potvrzovala zajetí Big Jargala, propukla v nářek čistě černošská skupina, jejíž velitelé byli oblečeni do šarlatových spodků. Byl to oddíl z Červeného vrchu.

Avšak obi pokračoval:

„Kdo má v pravé části čela na čáře měsíční figuru připomínající vidle, ten nechť se varuje zahálky a prostopášnosti.

Nepatrné, ale důležité znamínko v podobě arabské trojky na čáře sluneční předpovídá (...)

(......)