Victor Hugo
překlad: Alena Hartmanová

VELIKÝ JARGAL
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Dovětek

Čtenáři toužívají obvykle zvědět další osudy postav, s kterými je autor seznámil, a proto jsem se pokusil vypátrat, jaký byl los kapitána Leopolda d’Auverneye, jeho seržanta a jeho psa. Snad si čtenář vzpomíná, že kapitánova zasmušilost měla dvě příčiny: smrt Big Jargala a ztrátu milované Marie, která unikla požáru pevnosti Galifet, jen aby záhy poté zahynula v prvním požáru capském. O kapitánově konci jsme zjistili toto:

Nazítří po veliké bitvě, kterou francouzské republikánské vojsko vyhrálo nad armádami celé Evropy, seděl divizní generál M… sám ve svém stanu a sestavoval podle podkladů svého generálního štábu zprávu o dobytém vítězství, zprávu, která měla být zaslána Národnímu konventu. Tu mu pobočník přišel ohlásit, že si s ním přeje mluvit reprezentant lidu pověřený zvláštními úkoly. Generálovi se hnusili tito pověřenci s frygickou čapkou, které Hora vysílala do všech táborů, aby vojsko rozvrátila a ponížila. Pohrdal těmi udavači z povolání, kterým kati dali za úkol špehovat slávu. Nicméně by bývalo nebezpečné odmrštit návštěvu jednoho z nich, zejména po vítězství. Generál poručil, aby poslance uvedli.

Po sporé a neupřímné chvále, plné výhrad k nedávnému triumfu republikánských zbraní, přistoupil komisař ke generálovi a řekl mu polohlasně: „To není všechno, občane generále: nestačí porazit nepřítele vnějšího, musíme rovněž vyhubit nepřátele vnitřní.“

„Co máte na mysli?“ zeptal se udiveně generál. „Ve vašem sboru se vyskytuje,“ pokračoval tajuplně komisař Konventu, „jakýsi kapitán jménem Leopold d’Auverney. Slouží u 32. pluku. Znáte ho, občane generále?“

„Jistěže,“ odtušil generál. „Právě jsem četl raport generálního adjutanta 32. pluku, kde je o něm zmínka. 32. pluk v něm měl výtečného kapitána.“

„Jak to, měl?!“ řekl zvysoka komisař. „Občane generále, doufám, že jste ho nepovýšil?“

„Nebudu se vám tajit tím, že jsem to měl v úmyslu, občane komisaři…“

Komisař vskočil generálovi rozhorleně do řeči. „Vítězství vás zaslepuje, generále! Dejte si pozor na to, co děláte a mluvíte. Jestliže hřejete na svých ňadrech zmije nepřátelské lidu, třeste se, aby lid nerozdrtil s těmito zmijemi i vás! Zmíněný Leopold d’Auverney je aristokrat, kontrarevolucionář, monarchista, liberál a ekonomista. Výbor pro obecné blaho si ho žádá. Musíte mi ho okamžitě vydat.“

Generál odtušil chladně:

„To nemohu.“

„Jakže! Vy nemůžete!“ pravil komisař, jehož pobouření se zdvojnásobilo. „Zdá se, že vám ušlo, generále M…, že jediný, kdo tu je vybaven neomezenou mocí, jsem já! Republika vám dává rozkazy a vy odpovídáte, že nemůžete. Poslyšte: z ohledu na vaše poslední úspěchy udělám výjimku a přečtu vám ze zprávy, kterou jsem obdržel, pasáž týkající se dotyčného d’Auverneye. (...)

(......)