Alois Jirásek

F
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XXI
MLADÝ VĚK SE OD PRAXŮ VYSTĚHUJE

Praha všecka vzrušena příjezdem francouzské císařovny a vídeňského dvoru zůstala v tom pohnutí a vzrušení na dlouhý čas. Královský Hrad probral se ze smutného, dumného ticha. V komnatách donedávna stope-ných v ztlumené šero se rozjasnilo a živo tam bylo skvělou společností. Na opuštěných, mrtvých nádvořích ruch a hemžení, pestrota dvořanstva a třpytivých uniforem domácích i cizích. Královský Hrad byl zase středem města. K jeho branám putovaly houfce zvědavých, o něm, o jeho hostech mluvilo se všude, pořád. Na francouzského císaře, vedoucího obrovskou armádu v obrovský zápas, Pražané zapomněli, poněvadž měli francouzskou císařovnu. Mluvili o ní, dotazovali se po ní, vypravovali o ní: zpráva zprávu honila o tom, co bylo, co bude, že císařovna po svém příjezdu večeřela sama se svými rodiči, v neděli ráno že byl císař u Sv. Víta na německém kázání i císařovna matka, ale francouzská že ne, ta že přišla až v poledne na hrubou mši a večer že dávala velkou veřejnou hostinu v německém sále a že všichni dvořané musili při té tabuli posluhovat, o deváté že začala a již o desáté že se dvůr zdvihl.

Nazejtří v pondělí rozjasnila se Praha mořem světel. Zářila u velkolepém osvětlení, město i ostrovy i Vltava, ta nejefektněji pod Vyšehradem, kdež sta pochodní plápolalo na švarcenberské lodi. Jako báječné zámky vznášely se nad mořem světel Ustav šlechtičen a Strahovský klášter nádherně osvětlené. Z té světelné spousty stoupal nad město vysoko do temna k zataženým nebesům pozardělý opar, zářivá mha. Dole v ulicích, na plácích tlačenice i šumné proudění, zvláště když o půl jedenácté sjela z Hradu do města Marie Louisa i dvůr podívat se na pohádkové město.

Pozdě odpoledne před tímto slavným osvětlením nabídl mistr Prax mladému Věkovi, že by se večer mohli spolu jít podívat. Václav se v duchu lekl, to že by byla cesta, že by zapadli jistě někam ke Glaubicům a že by se pak mohl dívat na druhou, mistrovu iluminaci. Bez rozmýšlení odřekl, vymlouvaje se, že musí k doktoru Heldovi, že jej na večer pozval.

„Snad by šla taky paní sousedka,“ lákal mistr Prax; než to Václava ještě více utvrdilo v jeho rozhodnutí. „Šla by, povídala. Bylo by veselo.“ Než mistr Prax nepochodil. Václav litoval, zůstal však při svém. Zasedl opět ke knize, nečetl však, nestudoval. Na pozvání svého kvartýrského myslil. Bylo mu dost divno a v temném tušení hádal, že snad není ani z mistra Praxa, nýbrž že je učinil na jiné ponuknutí.

Paní sousedkou vábil, ale o její neteři nic. Paní sousedka by šla zase sama a Jetty aby zůstala doma. V ten okamžik bylo mu jí trochu líto, a když vtom šla kolem, dnes už podruhé, nesklonil hlavu nad knihou, nýbrž pozdravil, a když za drahnou chvíli odcházeje z bytu ji potkal vracející se u schodů u pavlače, zastavil se s ní. Uzřel úžas, zrovna leknutí na její tváři, když ji oslovil a zeptal se, půjde-li se navečer podívat.

„Snad -“ odvětila plaše.

„S paní tetou?“

Udiveně k němu vzhlédla.

„Ne, nic mně (...)

(......)