Alois Jirásek

F
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XXII
IGNÁCIUS CEYPEK SI NAPOSLEDY ZAHRAJE

Ve středu dne prvního července o šesté hodině ranní odjeli Maria Louisa, francouzská císařovna, její rodiče i všechen dvůr až na konferenčního ministra hraběte Metternicha z Prahy zase nekonečným špalírem, za hřímání děl a za slavného hlaholení všech pražských zvonů.

O tomto odjezdu mluvilo se po Praze ještě několik dní. Také baron Stentsch a rytíř Jeník vzpomněli na něj ještě po týdnu, když se potkali v Kanálské zahradě a seděli pozdě odpoledne na lavičce v aleji starých kaštanů. Mluvili o cestě francouzské císařovny, kteráž se vydala přes Cheb do Němec a jela dále do Paříže.

„A což Napoleon, jak ten asi daleko pokročil s armádou?“ vzpomněl Jeník.

„Dnes došla zpráva z Východních Prus, že pětadvacátého minulého měsíce překročila první část jeho vojska Němen. Tou dobou je už na ruské půdě. Napoleon také. Byl prý při tom prvním oddělení.“

„Obrovské drama tedy se počalo. Co uslyšíme?“

„A Metternich, vzpomínám si,“ Stentsch se živěji obrátil k Jeníkovi, „odejel teprve včera z Prahy.“

„Hm, tak dlouho se tu zdržel. V tom něco je. Snad jednal po Drážďanech teď zase s těmi Prušáky,“ přidal žertovně.

„Smějete se, a snad jste uhodl. Jistě není proti nim.“

„On, spojenec Napoleonův?“ ironicky se divil rytíř Jeník.

„To jest jisto, že ještě, když tu dvůr na Hradě pobýval, zval si Metter-nich některé z těch emigrantů -“

„Není možná!“

„I je. Ovšem ne všecky, ale jednoho dva, kteří jsou důstojníky v našem vojsku. Bývali u něho nahoře na Hradě v Lobkovickém paláci, na hudebních večírcích,“ Stentsch se usmál, „aby si poslechli Paera, kapelníka francouzské císařovny, když hrál fantazie na klavír. Všecko tak nevinné. Rozumíte-li.“

„Ještě si měl toho Grunera pozvat -“

„No, ten na těch večírkách nebyl, ale kdož ví, nejednal-li s ním ministr Metternich potají. Nic za to nedám. A nejednal-li, ví jistě, co Gruner kuje.“

„Myslíte?“

„Když já to vím.“

„Vy?!“

Baron Stentsch se z opatrnosti ohlédl, usmál se a řekl:

„Nikdo tu není, a také ne Ehrenburg ani Eisenstein. Vám to, milý Jeníku, mohu říct, ale sub rosa, dosud jako tajemství.“ Nachýliv se dopředu, začal tlumenějším hlasem:

„Gruner je tuze sebevědomý. Byl už varován, ale on se jen směje zdejší policii, máji za hloupou. Je přesvědčen, že na něj nevyzraje, a ona zatím zná jeho korespondenci.“

„Řekl jste onehdy, že má klíč k jeho tajnému písmu.“

„Ano. Už je tady čtou a vědí, jaké má spojení v Německu, že nastrojil veliké spiknutí, jehož úkolem je mařit a ničit všecko za Napoleonem, za jeho armádou, až pronikne hloub do Ruska, hlavně zapalovat všecka její skladiště, rušit dopravu, zvláště vyhazovat vozy s prachem do povětří -“

„Fantazie!“ Jeník mávl rukou.

„Ne, jistotná pravda, takový plán je -“

„Ale že vy o něm víte!“

„Ouřady o něm vědí; mně to svěřil purkrabí. Teď uvěříte, že také ministr Metternich o tom ví.“

„A ještě s těmi Prusy jedná.“

„Proč? On diplomaticky počítá. Což je vítězství Napoleonovo tak (...)

(......)