Jack London

TULÁK PO HVĚZDÁCH
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

9

Za dlouhých, únavně bolestných hodin bdění jsem poznal jednu cennou věc, totiž ovládání těla duchem: Naučil jsem se trpět pasivně, jako se tomu bez pochyby naučili všichni, kdo prošli vyšší školou muk ve svěrací kazajce. Ach ne, není to nic snadného udržet si mysl v takovém nezkaleném klidu, aby dokázala zapomenout na škubavou, nejstrašnější bolest některého týraného nervu.

A právě ovládání těla duchem, které jsem poznal, mi umožnilo používat tajemství, o kterém mi pověděl Ed Morrell.

"Myslíš, že to bude funus?" vyťukával mi Ed Morrell jedné noci.

Právě mě po sto hodinách osvobodili od svěrací kazajky a byl jsem zesláblejší než kdykoli předtím. Byl jsem tak slab, že jsem myslel, že celé mé tělo je jediná hmota samých podlitin a ran, i když jsem si sotva uvědomoval, že vůbec nějaké tělo mám.

"Vypadá to na funus," odpověděl jsem. "Budou-li tak pokračovat, dostanou mě."

"Nedovol jim to," poradil mi. "Existuje jeden způsob. Sám jsem se mu naučil tam v kobkách, když jsme s Massiem dostávali svůj díl. Já jsem to přečkal. Ale Massie zhebnul. Kdybych se nebyl naučil tomu kousku, byl bych zhebnul s ním. Ale dřív než se o to pokusíš, musíš pořádně zeslábnout. Kdyby ses o to pokusil, když jsi při síle, neuspěl bys, a tím si to pak člověk zkazí navždycky. Udělal jsem tu chybu, že jsem o tom kousku řekl Jakovi, když byl při síle. Rozumí se, že to nedokázal provést, a když to později potřeboval, bylo už pozdě, protože první nezdar mu to všecko pokazil. Dokonce ani teď tomu nevěří. Myslí si, že ho chci napálit. Nemám pravdu, Jaku?"

A Jaké z cely číslo třináct vyťukal odpověď: "Nenaleť mu na to, Darrelle. Jistojistě je to pohádka."

"Pokračuj, dopověz mi to," zaťukal jsem Morrellovi.

"Proto jsem čekal, až opravdu zeslábneš," pokračoval. "Ted to potřebuješ a já ti to povím. Záleží na tobě. Máš-li pevnou vůli, dokážeš to. Udělal jsem to třikrát a znám to."

"Dobrá, tak oč jde?"

"Jde o to, umřít ve svěrací kazajce, umínit si, že umřeš. Vím, že mě ještě nechápeš, ale počkej. Víš, jak se v kazajce ztrácí citlivost, jak ti usne paže nebo noha. Nemůžeš tomu zabránit, ale můžeš to vzít jako nápad a zlepšovat ho. Nečekej, až ti usnou nohy nebo něco jiného. Lež na zádech tak pohodlně, jak jen můžeš, a začni užívat své vůle.

A musíš si přitom něco myslet a celou dobu musíš věřit, že si to myslíš. Nebudeš-li věřit, pak to není k ničemu. To, co si musíš myslet a v co musíš věřit, je, že tvoje tělo je jedna věc a tvůj duch druhá. Ty jsi ty a tvé tělo je něco jiného, co nestojí za řeč. Na tvém těle nezáleží. Ty jsi pán. A žádné tělo nepotřebuješ. A když si to všechno budeš myslet a budeš tomu věřit, začneš to dokazovat použitím své vůle. Donutíš své tělo zemřít.

Začneš s prsty u nohou, s jedním po druhém. Donutíš prsty u nohou zemřít. Svou vůlí je donutíš zemřít. A máš-li víru a vůli, prsty u nohou zemřou. To je ta největší práce - začít s umíráním. Jakmile máš první prst na noze mrtvý, ostatní je už snadné, protože dál už (...)

(......)