Jack London
překlad: Vladimír Svoboda

BÍLÝ TESÁK
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola 5
ÚMLUVA

Půl prosince již měli za sebou, když se Šedý Bobr vydal na cestu vzhůru proti Mackenzie. Mit-sah a Klú-kúč jej doprovázeli. Sám řídil saně, které si vypůjčil či směnil. Byly taženy psy. Druhé, menší, řídil Mit-sah a do těch bylo zapřaženo spřežení štěňat. Byla to spíše hračka, ale Mit-saha to nesmírně těšilo, neboť cítil, že začíná vykonávat mužskou práci. Také se tím učil řídit psy a vychovávat je; a štěňata sama se také zaučovala do tahu. A přece jen saně nebyly bez užitku, protože na nich bylo naloženo skoro sto kilogramů výzbroje a potravin.

Bílý Tesák už vídal, jak psi v táboře pracují v zápřeži, a tak se ani příliš nevzpíral, když mu po prvé navlékali postroj. Kolem krku dostal obojek vycpaný mechem, spojený dvěma tažnými řemeny s popruhem, který mu obepínal prsa a hřbet. A na zádech měl k tomuto popruhu přivázán dlouhý provaz, na němž táhl saně.

Ve spřežení bylo sedm štěňat. Většinou se narodila v prvních měsících onoho roku a bylo jim devět nebo deset měsíců, jenom Bílému Tesákovi bylo teprve osm měsíců. Každý pes byl k saním přivázán samostatným provazem. Provazy byly nestejně dlouhé a rozdíl v délce byl vždy větší než délka psa. Každý provaz byl přivázán k železnému kroužku na špičce saní. Saně neměly sanice, měly plný plochý spodek z březové kůry, na předku zahnutý vzhůru, aby se nebořily do sněhu. Tak mohla být váha saní i nákladu rozložena po ploše co největší; sníh byl totiž prachový a velmi měkký. Stejně byla rozdělena i váha psů; běželi vějířovitě před saněmi, takže se žádný nebořil do stopy předchozího.

Vějířovité rozložení smečky mělo ještě jednu výhodu. Provazy nestejně dlouhé bránily psům napadat zezadu ty, kteří běželi před nimi. Pes, jenž by byl chtěl napadnout jiného psa, byl by se jedině musil otočit na psa na kratším provaze. A tu by se s ním byl střetl tváří v tvář a ještě k tomu by byl narazil na psovodův bič. Nejpozoruhodnější výhoda však byla v tom, že pes, který se snažil napadnout psa před sebou, musel táhnout saně rychleji, a čím rychleji se saně pohybovaly, tím rychleji napadený pes utíkal. A tak nemohl pes vzadu nikdy dohonit psa před sebou. Čím rychleji běžel, tím rychleji běžela jeho oběť a tím rychleji běželi i ostatní psi. Tím rychleji jely i saně a člověk tak lstí a oklikou ještě více posílil svou vládu nad zvířaty.

Mit-sah se v mnohém podobal otci a přejímal moudrost jeho stáří. Již dříve pozoroval, jak Lip-lip pronásleduje Bílého Tesáka; tenkrát však byl Lip-lip cizí pes a Mit-sah se odvážil nanejvýš hodit po něm tu a tam kamenem. Nyní však byl Lip-lip jeho, začal mu tedy odplácet a přivázal ho na nejdelší provaz. Tak se stal z Lip-lipa vůdce, což byla zdánlivá pocta; ve skutečnosti však ho to o všechny pocty připravilo a bývalého rváče a vůdce smečky teď celé spřežení nenávidělo a pronásledovalo.

Jelikož běžel na nejdelším provaze, viděli ho psi stále před sebou, jako by prchal. Viděli z něho jen huňatý chvost a prchající zadní běhy, což byla daleko méně (...)

(......)