Jack London
překlad: Vladimír Svoboda

BÍLÝ TESÁK
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola 6
HLAD

Jaro už bylo za dveřmi, když Šedý Bobr skončil svou dlouhou pouť. Byl duben a Bílý Tesák byl právě rok stár, když dorazili do starého tábora a když ho Mit-sah odvázal z postroje. Třebaže ještě zdaleka nedorostl, byl po Lip-lipovi největším ročkem v táboře. Po otci vlkovi i po Kiče zdědil postavu a sílu a již se téměř vyrovnal dospělým psům. Stále však ještě nebyl zcela pevný. Jeho tělo bylo štíhlé a mrštné a jeho síla byla spíše pružná než hrubá. Kožich měl zbarven pravou vlčí šedí a celým zjevem byl pravý vlk. Čtvrtina psí krve, kterou zdědil po Kiče, nezanechala na jeho vzhledu žádné stopy, i když měla vliv na jeho způsob myšlení.

Toulal se táborem a k svému uspokojení rozpoznával rozličné bohy, jež znával před dlouhou cestou. A psi tu byli, štěňata, jež jako on teprve rostla, i dospělí psi, kteří již nevypadali tak hroziví a velcí, jak mu je paměť zachovala. Nebál se jich už také tolik a chodil mezi nimi s jistou nenuceností, jež pro něho byla stejně nová jako příjemná.

Tak na příklad Basikovi, starému šedivci, stačilo před časem jen trochu vycenit zuby, aby se Bílý Tesák schoulil a odplazil. Bílý Tesák se u něho kdysi velmi poučil o své nicotnosti; nyní se u něho měl znovu poučit o tom, jaká změna se s ním udála a jaký vývoj prožil. Zatím co Basik slábl stářím, Bílý Tesák sílil mládím.

Svůj nový poměr k světu psů si Bílý Tesák uvědomil při čtvrcení nedávno uloveného losa. Dostal kopýtko a kus holenní kosti, na němž zůstal ještě pěkný kousek masa. Stranou od tahajících se psů, skryt za keřem, ohryzával svůj díl, když tu se na něho vrhl Basik. Dříve než si Bílý Tesák uvědomil, co dělá, ťal Basika dvakrát tesáky a odskočil. Basik byl překvapen odvážností a mrštností útoku. Stál tupě a hleděl na Bílého Tesáka přes syrovou, rudou holenní kost, která ležela mezi nimi.

Basik byl stár a poznal již, jak vzrůstá odvaha psů, jež byl zvyklý týrat. Byly to trpké zkušenosti, s námahou je spolkl a za pomoci vší své moudrosti se přes ně přenesl. Dříve by se byl na Bílého Tesáka vrhl rozzuřen spravedlivým hněvem. Teď mu to jeho ochabující síla nedovolovala. Naježil se hrozivě a zle se na Bílého Tesáka přes kost podíval. A zdálo se, že se Bílý Tesák, v němž ožila část staré bázně, skrčil a schoulil do sebe a že byl náhle docela malý, jak myslil na útěk, jímž by si příliš nezadal.

A právě v tomto okamžiku udělal Basik chybu. Kdyby se byl spokojil divokým a zlým pohledem, bylo by bývalo všechno v pořádku. Bílý Tesák, téměř již rozhodnutý ustoupit, byl by ustoupil a maso mu nechal. Ale Basik nečekal. Měl již vítězství za své a pokročil k masu. Když bezstarostně sklonil hlavu, aby je očichal, Bílý Tesák se lehce naježil. Ani tehdy ještě nebylo pro Basika pozdě, ještě mohl situaci zachránit. Kdyby byl nad masem pouze stál, planoucí a se vztyčenou hlavou, byl by Bílý Tesák nakonec odešel. On však cítil v nozdrách vůni čerstvého masa příliš silně, hltavost mu nedala a uhryzl si sousto.

To už bylo pro Bílého Tesáka (...)

(......)