H. P. Lovecraft

HRŮZA V DUNWICHI
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

III.

Starý Whateley zatím dál skupoval dobytek, aniž by se jeho stádo viditelně rozrůstalo. Také nařezal trámy a začal opravovat nepoužívané části domu - byla to prostorná stavba se špičatou střechou, jejíž širší stěna byla celá zapuštěna do kamenného úbočí kopce, a tři nejméně zničené místnosti v přízemí zatím stačily Whateleymu i jeho dceři. Ten stařec musel mít úžasné rezervy sil, když dokázal dokončit tak těžkou práci, a přestože občas blábolil z cesty, tesařil podle přesných výpočtů. Začal vlastně, už když se Wilbur narodil, to dal náhle jednu z mnoha kůlen do pořádku, pobil ji prkny a vybavil ji novým masivním zámkem. A teď, při opravách opuštěného podlaží domu, si jako řemeslník počínal neméně důkladně. Jako podivín se choval pouze v tom, že v upravované části domu zatloukl všechna okna deskami - a to se mnozí nechali slyšet, že bláznovstvím bylo už vůbec pouštět se do takové práce. Pozornost však vzbudily úpravy dalšího pokoje v přízemí, který chystal pro vnuka - ten pokoj několik návštěvníků vidělo, i když žádného nepustili do horního zabedněného patra. Tento pokoj obložil vysokými, pevnými policemi a na ně začal postupně, starostlivě a systematicky ukládat všechny plesnivé staré knihy a jejich zbytky, které měl ve svých lepších letech poházeny bez ladu a skladu po všech koutech a místnostech.

"Dobře mi posloužily," hučel, když se snažil na rezavém sporáku v kuchyni slepit roztržený černý list. "Ale tomu klukovi budou pasovat líp. Naporoučel si jich co nejvíc, páč budou to jediný, z čeho se bude učit.."

Když byl Wilburovi rok a sedm měsíců - v září 1914 -jeho vzrůst a dovednosti již působily zneklidňujícím dojmem. Byl už veliký jako čtyřleté dítě a uměl plynně a velmi inteligentně hovořit. Běhal volně po polích a kopcích a provázel matku na všech jejích toulkách. Doma soustředěně hloubal nad záhadnými obrázky a tabulkami v dědečkových knihách, zatímco děd jej za dlouhých, tichých odpolední vyučoval a zkoušel. V té době byla oprava domu už hotova, a ti, kteří viděli výsledek, si kladli otázku, pročpak se asi na místě jednoho z hořejších oken objevily pevné dveře z fošen. Bylo to okno u východní lomenice těsně u kopce, a nikdo si neuměl představit, proč k němu, do té výšky, vede ze stráně dřevěná lávka na podpěrách. Zhruba v době, kdy práce na domě spěla ke konci, si lidé všimli, že stará kůlna, pevně zamčená a neprodyšně pobitá prkny už od Wilburova narození, je teď opuštěná. Dveře se lhostejně kymácely v pantech, a když Earl Sawyer po jedné návštěvě, kterou učinil za účelem prodeje dobytka, nakoukl dovnitř, úplně ho vyvedl z míry příšerný zápach, tvrdil, že to byl takový smrad, jaký ještě v životě necítil, jenom tam nahoře, poblíž indiánských kamenů, a že to nemůže pocházet z ničeho člověčího, nebo vůbec z povrchu zemského. A to tehdy domy a kůlny v Dunwichi vůbec lahodně nevoněly.

V dalších měsících nebylo vidět, že by se něco dělo, až na to, že každý mohl přísahat, že tajemné zvuky v kopcích pomalu, (...)

(......)