H. P. Lovecraft

STÍN NAD INNSMOUTHEM
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

V.

Z mdlob jsem se probudil jemným deštěm za denního světla na keři porostlé trati, a když jsem vyvrávoral na cestu, nenašel jsem v čerstvém blátě ani stopu po otiscích. Na jihovýchodě trčely šedivé, rozbité innsmouthské střechy a zhroucené věže, ale nikde v těch opuštěných bažinách kolem jsem nespatřil jedinou živou bytost. Moje hodinky stále šly a ukazovaly jednu hodinu po poledni.

Pravdivost toho, čím jsem prošel, byla v mé mysli nanejvýš nejistá, ale cítil jsem, že v pozadí je něco strašlivého. Musím se dostat pryč ze zlem zahaleného Innsmouthu - a ihned jsem začal prověřovat na kolik jsem schopen pohybu. Přes únavu, hlad, hrůzu a zmatek jsem po chvíli shledal, že mohu chodit, a tak jsem se pomalu pustil blátivou cestou k Rowley. Před večerem jsem byl ve vesnici, najedl se a opatřil si slušné oblečení. Chytil jsem noční vlak do Arkhamu a příští den velice vážně a dlouho hovořil s tamními úředními místy. Stejný postup jsem potom opakovat v Bostonu. S hlavním výsledkem těchto rozhovorů je veřejnost seznámena a já chci, pro klid duše, aby se o tom již více nemluvilo. Možná, že se mne zmocnilo šílenství, možná ještě větší hrůza - nebo něco mnohem nepochopitelnějšího.

Jak si každý může představit, po zbytek své cesty jsem se vzdal většiny naplánovaného programu - těšit se z krás přírody, architektury a archeologických zajímavostí, s nimiž jsem tak počítal. Ani jsem neměl odvahu jít si prohlédnout ty zvláštní šperky, které měly být v muzeu Miskatonické university. Nicméně jsem využil svého pobytu v Arkhamu, abych shromáždil několik poznámek o svém rodokmenu, které jsem už dlouho chtěl mít, pravda, velice primitivních a uspěchaných údajů, ale snad budou užitečné, až budu mít čas je porovnat a systematicky utřídit. Správce tamější historické společnosti pan E. Lapham Peabody mi velice zdvořile pomáhal a projevil nezvyklý zájem, když jsem mu řekl, že jsem vnuk Elizy Orneové z Arkhamu, narozené 1867, která se v sedmnácti letech provdala za Jamese Williamsona z Ohia.

Zdálo se, že můj strýc z matčiny strany zde byl před mnoha lety na výpravě velice podobné té mojí a že rodina mé babičky byla středem místní pozornosti. Pan Peabody říkal, že byly značné dohady okolo manželství jejího otce, Benjamina Ornea, hned po občanské válce, předkové nevěsty byli podivně záhadní. Nevěsta měla být osiřelé dítě Marshů z New Hampshiru - sestřenice Marshů z Essexu - ale byla vychována ve Francii a věděla jen málo o své rodině. Poručník složil v jedné bostonské bance peníze ve prospěch její a francouzské vychovatelky, avšak jméno tohoto poručníka arkhamští obyvatelé neznali a po čase zmizel, takže vychovatelka byla k další výchově pověřena soudem. Ta Francouzka - nyní již dlouho mrtvá - byla velice skoupá na slovo a byli tací, co říkali, že toho věděla víc, než řekla.

Ale nejvíce zarážející bylo, že nikdo mezi známými rodinami New Hampshiru nebyl schopen určit bydliště údajných rodičů mladé ženy - Enocha Marshe a Lydie, rozené (...)

(......)