Niccolò Machiavelli

ROZPRAVY O PRVNÍCH DESETI KNIHÁCH TITA LIVIA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola I.
Obecně o původu měst, zejména Říma

Kdo četl o původu Říma a o tom, jací zákonodárci ho spravovali, nebude se divit, že si po staletí zachoval moc a sílu a později že dal vzniknout tak obrovské říši. Nejprve bych rád pohovořil obšírně o jeho původu. Všechna města na světě založili buď místní rodáci nebo cizinci. Když obyvatelé některé krajiny, rozptýlených do malých skupin, dospěli k přesvědčení, že pro polohu sídliště nebo pro malý počet svých členů nemají nadále možnost odolávat útoku nepřátel, ba ani se zavčas spojit s ostatními skupinami v případě nebezpečí, rozhodl se buď z vlastního popudu, nebo na pokyn muže považujícího největší důvěry a moci vytvořit větší lidské společenství. Vybí-rali k tomu místo, které jim poskytovalo dostatečnou ochranu a co nejlepší podmínky k životu. Tak založil například Théseus Athény. Benátky se zase zrodily z potřeby lidí vyhnout se válkám, jež po rozpadu říše římské rozdmýchávaly stále nové hordy barbarů. Osídlili rozptýlené ostrůvky v Jaderském moři, kam za nimi barbaři bez lodi nemohli, a postupně tak vyrostlo z nepatrných začátků město až do dnešní velikosti.

Cizinci, zakládající města, byli buď svobodní nebo někomu poddaní.K těm druhým patřili kolónové, které vyslal vladař nebo republika, aby se zbavili přebytku lidí nebo aby si bezpečně a bez velkých výdajů udrželi nově dobytou zemi. Především Římané nastavěli tímto způsobem spoustu měst po celé své říši. Mimoto existují ještě taková, která postavili vládci k větší své slávě, bez praktické potřeby, jako například Alexander Veliký Alexandrii. Žádné z takto postavených měst nemělo svobodný původ a jen zřídkakdy se stávalo, že se později mezi svobodné zařadilo. Podobně vznikla Florencie z popudu Sullových vojáků, nebo Fiesole z důvěry obyvatel v dlouhý mír za Octaviana. Zbudovali město v rovině u břehu Arna, a protože to bylo za vlády Římanů, nemohli je zvětšit víc, než jim císařové dovolili.

Svobodného původu byla jen takové města, která založily národy vyhnané chorobami, hladem nebo válkami z rodného kraje. Nastě-hovaly se buď do hotového města, jež našly v nové zemi (jako například Židé v čele s Mojžíšem), nebo si postavily nová jako Trojané pod vedením Aineia. Další osudy takových měst pak záležely na velikosti jejich zakladatelů, na volbě místa, kde vznikala, a na jejich další správě.

Vzhledem k tomu, že bohatství – jak víme – je zhoubou všech ctností, zdálo by se nejvhodnější pro stavbu města vybírat takové místa, kde není úrodná půda. Lidé by tu museli mnoho pracovat, neměli by čas na zahálku, okolnosti by je nutily k větší svornosti (chudý kraj poskytuje méně příčin k nesnášenlivosti). Na takovém kousku země stojí například Dubrovník a řada jiných v jeho okolí. Pravidlo by to bylo na první pohled moudré, protože lidé by byli skromnější a netoužili by po rozhojňování svých statků, a tím (...)

(......)