Niccolò Machiavelli

ROZPRAVY O PRVNÍCH DESETI KNIHÁCH TITA LIVIA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola XXXII.
O tom, že vždycky je lepší vyhnout se radikálnímu násilnému řešení problému ve státě

Dokud byl Řím mladou republikou, nepomyslely sousední státy na nebezpečí, jež jim od n bude v budoucnosti hrozit. Teprve když se její moc, vliv a ozbrojená síla natolik rozrostly, že nebezpečí bylo očividné, asi čtyřicet okolních státních útvarů uzavřelo dohodu o vzájemné pomoci.

Řím měl pro případy bezprostředního ohrožení říše funkci tzv. diktátora a ten mohl samostatně, bez porady se senátem a lidem, rozhodovat v kritických situacích i proti jejich zájmům. K tomuto prostředku sahal stát v případech jak vnějšího, tak vnitřního nebezpečí.

V případě republik dochází k vnitřním krizím poměrně často, protože svoboda zřízení umožňuje, aby některý z občanů postupně soustředil ve svých rukou více moci, než je zdrávo. Zasáhnout v takovém případě není lehké a existují prakticky pouze dva způsoby řešení: buď násilí, tím však jen vyhrotíme situaci, anebo vyčkávací postoj.

Rozpoznat rodící se společenské zlo hned v zárodku dokáže málokdo. Lidé se dají snadno získat na líbivá slůvka a rádi dopřávají sluchu zejména mladým lidem, když přicházejí s různými novotářskými nápady. A je-li pak takový mladík patřičně ctižádostivý, vkrátku si získá popularitu a obdiv, a než se občané stačí ze svého omylu probrat a postavit jeho (...)

(......)