Niccolò Machiavelli

ROZPRAVY O PRVNÍCH DESETI KNIHÁCH TITA LIVIA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola XXXIII.
O účelnosti funkce diktátora, i o tom, že jeho pověření svrchovanou mocí za určitých okolností republice prospívá, zatímco svévolné uchvácení moci jednotlivcem vede zpravidla k zániku svobody

Jeden ze starověkých dějepisců odsoudil Římany za zavedení funkce diktátora a tvrdil, že nebýt toho, nikdy by nebylo došlo  v Římě k tyranii. Podle jeho soudu prvním tyranem byl právě diktátor a na základě tohoto precedentu se pak Caesar zákonnou cestou stal tím, čím byl. Jeho názor, z povrchního pohledu rozumný, se ujal a všichni jeho následovníci ho bez dalšího zdůvodňování opako-vali.

Konec římské svobody však nepřivodil úřad diktátora a jeho občasné a dočasné fungování. Titul sám o sobě moc nikomu trvale nedává. Tu jim dala teprve příliš dlouhá období, kdy jim bylo ponecháno vrchní velení v armádě.

K funkci diktátora se nikdo nedostával násilím, ale ve shodě s ústavou do ní byl na dobu určitou jmenován. Jen ty úřady s hodnosti, k nimž se lidé dostanou mimozákonnými prostředky, republiku jednoznačně poškozují. Ani jeden z diktátorů nebyl Římu ke škodě. Ale ani občan, který by si bohatství získal nepřiměřený vliv a prostřednictvím finančních prostředků i silné a početné stoupence, nemohl republik se zdravými základy ohrozit, protože zákonnou cestou – tedy volbami – by se mu nikdy nepodařilo prorazit.

Navíc úřad diktátora měl přísně vymezené pravomoci,které nesměl překročit: nebylo v jeho moci odnímat senátu a lidu moc, rušit staré instituce a zavádět nové. Krátké trvání diktatury také neposkytovalo dost času na to, aby její vykonavatel soustředit ve svých rukou tak velkou moc, aby jí mohl zneužít. Toto opatření pro výjimečné situace ve státě bylo Římu jen ku prospěchu a stalo se naopak základem jeho budoucí velikosti.

Republiky, které podobnou (...)

(......)