Simona Monyová

OPIJU TĚ ROHLÍKEM
ukázky
(pro čtenářský deník nebo referát)

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Pondělky jsou odporný vždycky, ale tenhle byl ještě odpornější. Když jsem přišla do školy, Dáša už seděla v kabinetu. "Dáš si kafe?" zeptala se celkem zbytečně. Bez kafe svůj organismus nenastartuju, ani kdybych se rozkrájela. Vytáhla jsem z kabelky dvě tatranky a jednu jí nabídla.

"Neměla bych," řekla a rozbalila ji. Seděly jsme tam jak dvě veverky a chroupaly oplatku.

"Tak jak bylo?" zeptala se. Jedině jí jsem to řekla, ostatní kolegyně by záviděly. A pomlouvaly. Dáša je fér ženská.

"Měla jsem se jak v ráji. Ovšem ráj skončil už v Praze na letišti. Roman mi zazlívá, že na něho tlačím, a já mu zazlívám, že se nedokáže rozvést. Obehraná písnička."

"To víš, chlapi než se rozkolíbaj," pokyvovala Dáša hlavou. "Já bych s tebou měnila z fleku. To ten můj kutil domácí začal v sobotu stavět udírnu. Od rána jsem mu dělala přidavače, protože Honza kamsi odjel a Jakub je nemocnej. Tahala jsem cihly, přesívala písek, míchala maltu. Já si vlastně chodím do práce odpočinout."

"Aspoň jste ten víkend strávili spolu..." namítla jsem.

"A myslíš, že to je po třiadvaceti letech nějaká výhra?" usmála se smutně. A unaveně. Tak nevím.

PS. Ředitelka povídala, že za ten volný pátek očekává protislužbu. Docela si pospíšila. Dělala jsem chvíli naivku, ale ještě dřív, než otevřela pusu, mi bylo jasné, že vyfasuju dozor na horách v sedmé B. Je to nejhorší banda z celé školy, nikdo s nimi nechce jet.

"Co bych vám tak zadala," mumlala šéfka a předstírala dočasnou amnézii. Pak se ovšem upamatovala a vytasila se s horama. Odkývala jsem to. Prosinec je ještě tak daleko...