Božena Němcová

POHORSKÁ VESNICE
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

VI

Tu samu dobu, když Jelenka s Dorlou v sadě mluvila, vcházel do Sršánovy chalupy muž, jehož jsme viděli v krčmě, když hrabě odjížděl, a na něhož se Bello tak rozzlobil, že ho ani upokojit nemohli. Kulhal; nicméně však byl chod jeho dosti rychlý. – Sršán se trochu zarazil vida ho, ale ukrývaje to před ním i před ženou, uvítal ho zdvořile a hned kázal ženě, aby dala přinésti pivo a hostu něčím posloužila. – Žena odešla myslíc, že to musí být vzácný host, neboť byl Sršán skoupý a nerad koho pohostil. Muži zůstali samotni.

„No, kterak je, daří se?“ ptal se cizí a bylo hned slyšeti, že češtinu špatně vyslovuje a hrubou němčinou proplétá.

„Ešče ti nemohu dáť žádné naděje; člověk muší na něho chytře.“

„Ale nemáme k tomu mnoho času, až se vrátí hrabě, bude to ještě tíže. – Řekls mu přece všecko a jakou odměnu dostane? Polovic z toho, co odvedem, a deset tvrdých tolarů.“

„Ha deset mně, když se to zdaří, ha deset, když otrávím psa, ha pak ty výdělky mimotní; no – vždyť jsom já spokojen.“

„Jen abych ale já byl také spokojen; to víš, jaká práce, taková pláce.“

„Spokojen se mnú budeš, hale tak rychle, jak si myslíš, to nejde s tím chlapcom; má svú hlavu ha s penězi ho člověk neomámí, to víš, mladý člověk cenu jejich ešče tak nezná jako my starší, kteří víme huž, že se penězi všecko spraví. – Esli ho jinak nedostanu, tak ne.“

„Ne? – Vždyť jsme se přece domluvili a dobře si rozuměli. – Vždyť máš zlost na hraběte, rád bys pomstil se mu ha řekl jsi mi, že tvůj bratrovec smejšlí jako ty.“

„Mne připravil o výdělek, rád by jsom se mu za to odslúžil – beztoho z našeho tuku tyjú –, proč bychom se jednú tedy do jejich komory nepodívali ha si nevzíli, čeho se nám nedostává ha čeho oni mají přebytek? – Hale ten chlapec není tak múdrý, k tomu on se nepoddá – tomu se muší jiná líčka nastrojiť, ha podaří-li se, pak ti třebas hraběte dovede zabíť; hale okrásť ne, byť jsi mu i polovic výdělku ha dvacet tolarů sliboval.“

„Však my ho nepotřebujem při tom, až budem ovce vyvádět, jen ať při hlídce nechodí v tu stranu, kudy chceme do ovčína, dokud nebudou ovce venku a –“

Přišla žena s pivem a chlebem a řeč mu přetrhla. – Když na pokynutí mužovo zase odešla, nedokončil již host, co chtěl říci.

Srna po krátkém rozmýšlení řekl mu: „Nechť je, jak chce, na mne se spolehni, bul by čert v tom, haby se nám nepodařílo. – Esli si chlapec říci nedá, zkusíme to sami. – Na prvního máje bude v zámku slavnosť, den slečnino narození, ha to bývá chasa nahoře ha tancuje. Humí on jim húsť, haby pak tancovali, kterak chce. Rozpočtal jsom, že právě na ten den hlídka na Pavla připadne. – Tancujú vždy ve velké síni, co je vidět ze vsi ty velké skleněné dvéře ha od nich schody do zahrady, tam to všecko bývá. – Ovčín je nazad ve dvoře, tam nebude živé duše, vedle vrat jsú všade křoviny, můžete se tam skrýť, ha když hlídka obejde, než se zase k ovčínu vrátí, máte ovce za rybníkem. Bul by čert v tom, haby se nešel podívať. Já si ho vezmu na starosť.“

„No tedy (...)

(......)