Božena Němcová

NÁRODOPISNÉ A CESTOPISNÉ OBRAZY ZE SLOVENSKA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Starožitné památky v Podhoří Buku v Stolici Boršódské

Stará Huta

Když se vystoupí na Avas, vrch to nad Miškovcem, stoličním městem v Boršódské stolici, strmící, viděti na skupení krásných vrchů podhoří Buku (maď. Bükkhegyalja), odvětví to Mater, které se táhne od Tapolce (Teplice) k Diósgyóru (Diošděr) mezi Miškovcem a Apátfalvou k Harsányi, kde se potom náhle do rovni Slané (Sajó) a Tisy sklání. Nejvyšší jeho hřeben táhne se od Teplic k Diósgyóru a tu jsou vrchy, ač nepřesahují 1 200 a 1 500', velmi strmé, těžko dostupné a hustým lesem zarostlé. – Mezi nimi čnějí nahé skaliny s hlubokými rozpuklinami a mezi vrchy hluboké kotliny travou porostlé a úzké dlouhé údoliny s potůčky.

V tomto pohoří nalézá se mnoho starožitných památek, jmenovitě v okolí Staré Huty. Překvapilo mne velmi, když jsem tamtudy r. 1850 chodil a v Staré Hutě, uprostřed Maďarů, Slováky našel, kteří v tmavém Buku skrytě žijíce věrni zůstávají řeči a mravům svým. – Stará Hutá leží hluboko v Buku; když se tam jde z Miškovce, jde se hodinu cesty pod nízkými vrchy révou porostlými, za těmito přijde se do utěšeného lesa, potom do údolí Tatarárok zvaného. Údolí toto jest pusté, malým potokem kříž na kříž rozervané. Na pravém boku táhnou se několik sáhů vysoké skaliny, v nichž vidět malé jeskyně a rozpukliny; nad nimi je les, s druhé strany strmina lesem porostlá. Uprostřed táhne se údolí z počátku široké, ale čím dále tím více se úží, až tvoří prosmyk, jímž sotva jeden vůz by projel. – Skaliska na pravém boku vystupují až do 100 sáhů výše. – Tím prosmykem přijde se opět do úzkého dlouhého údolí a do dědiny Stará Hutá zvané, která se po jedné straně údolí as půl hodiny do délky táhne. Potůček podél ní tekoucí sotva jeden kámen (mlýn o jednom kamenu) hnáti může. Okolo dědiny je celé skupení vrchů; hned za ní je vrch Bučina zvaný, pak Repisko, Polána, Žabica a nejvyvýšenější hřeben mezi ústím Tatárka a Starou Hutou jsou Velké šance a Malé šance. O těchto posledních chci něco více povědíti. – Od Staré Huty když se stoupá cestou jihovýchodně vzhůru skrze bučinu, přijde se as třicet sáhů zvýší na prostranství, ježto lid zove Velké šance. Prostranství toto tvoří trojúhelník, mající as hodinu cesty v obvodu. Na východ Šanců je údolí Tatarárok, na západ Stará Hutá, polohu k severu se táhnoucí zovou Pod hroby a tu pod ní jest hřbitov a na jih je malá dolinka. Země na celém tom prostranství je černá, tučná, dílem zoraná, dílem pastva; malé křovinaté háje jsou po ní roztroušeny jako kytice a tu a tam stojí několik stromů. – Malé šance leží výše Velkých, k jihu, podobají se polooblým, několik sáhů širokým, náspům a zarostlé jsou bukem. Mezi Malými a Velkými šancemi leží ona malá dolinka, do níž se svah obou Šanců snižuje; – dolinka ta je uprostřed velmi prohlubena, tvoříc kotlinu, která 30' délky, 15' šířky a 15' hloubky má. Kolem toho kotlíku jsou as na sáh vysoké a na dva tři sáhy široké náspy. Vnitřek kotle je zorán. Okolí Šanců je hustým lesem zarostlé, ale vnitřní (...)

(......)