Božena Němcová

LISTY II
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

109. Johaně Mužákové — 30. srpna 1853

30/8

 

Ach jak Ti přeju, Johanko milá, že sté venku! Jen hodně vssaj do sebe toho zdravého, čerstvého vzduchu, bys vystačila na celý rok, pro tu vzduchomornou Prahu. Jestlipak na Ještěd polezeš, nuž Žofie ta zajístě to několikrát dovede, ale já ani nevím, jestli je s Vámi, neboť mi to Dr jasně nepsal, a doufám že se to stalo, alespoň by nebylo ani matce k odpuštění, kdyby ji v tom byla zbraňovala. A co Mužáček, ten on se těší! Já vím že Vám bylo, když sté se dostali ven, jako ptákům, když z klece vylítnou. Já ovšem jsem také venku, ale letos není pro mě nikde volně, nikde jasno, všude samý mrak, všude nade mnou vidím Damoklesův meč. — Nedost nehody, ne dost bolesti s chorobou Hynka, o němž mi dává Dr zprávu, že se neuzdraví, ještě i takých klepů slyším, takých nemilých pověstí, hanobujicích, že nevím ani, jak kdy v Praze se ukážu, a nejraději bych se odřekla tam jít, dokud by všecky nezapomněli, že kdy na světě jsem byla. Já to ale nechám na sobě, nechci na nikoho čeho uvalovat, ani se omlouvat, ať píchají, když je to těší; ale bolí mně, že právě On všecko vědět musí, On se o to stará a od něho že dostávám ty kytice žehavek! Krejčímu se někdy poděkuju, za jeho snad dobrou vůli, ale prahloupé vyvedení a sprostáctví, já alespoň v žádném spojení s nim jsem nestála, ani se ho o nic neprosila, jak Dr věřil. Všecky ty klepy pochází jak myslím od Šumavského, kterému muž dovolil říct to známým! Ostatně nezmiňuj se nikomu, že jsem co psala o tom, až se někdy sejdeme, pak si to povíme, věřte ale, že já se všemu tomu, co slyším, divím a hrozím. Jen kdyby to dítě se polepšilo! Ty můžeš pomyslit, jak mi zde je, s tou bolestí a strachem v duši. Nyní chce muž, ať všeho nechám a jedu, což ovšem také udělám, jakmile bude Dr psát, neboť myslím, že Hynkovi mnoho prospěje moje přítomnost, on je nemluvný a žere v sobě mnoho, co mu v jeho chorobě škodí. Když takový list dostanu, doma pak vidím ještě tu sklíčenost, ty plány slyším, mrzet se musím, bolest (...)

(......)