Božena Němcová

LISTY II
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

118. Elišce Lamblové

2/8 54

 

Drahá Lizinko!

 

Snad sté si již myslela, že na Vás pozapomínám! — Ne, byť Vám i ještě déle nepsala, to si nemyslete nikdy, my zůstaneme bohdá dobří sobě, ať si píšeme, nepíšeme, vidíme se, nebo nevidíme. — Co mě zdržovalo od psaní? — Jedním slovem, mrzutost. Jedno trápení mi přichází za druhým, jedna bolest stíhá druhou, sotva myslím trochu si oddechnout, hned tu zase je cosi, co mne utišenou poněkud mysl rozbouří. Poslední čas se záležitost mého muže nemilými okolnostmi přitížila, a nejspíš že se následkem toho prodlouží. A my se těšili už naději, že to vezme konec! — Bližšího cos o tom Vám nebudu psát, bylo by mnoho co mluvit — snad se to později od někoho ústně dovíte. — Vidíte tedy, milá přítelkyně, že mám příčiny k mrzutému rozpoložení mysle, vždy. — A v takových okamženích nerada píšu dobrým známým. — Nejsem sice posud dobré mysle, ale přemohla jsem první nával; ono to přece plátno nic není, kdybych se při všem tom utrápila, nepřijdu tím ani o krok dále. Tedy to odložme na vrchní poličku, jak se říká, a povězme si něco jiného. — Váš list byl mi velmi milý, ale litovala jsem Vás, chudáku, že sté měla špitál, sotva sté se ohřála. Nuž doufám ale, že už všecko zdrávo a Vy že si libujete v novém hospodářství. Že by se Vám tam nelíbilo, o tom ani nepochybuju. Vy máte smysl pro krásy přírody, máte dobré, jemné srdce, zamilujete si tedy lid i krajinu. Věřte mi, kdo cítí v srdci pravou lásku k lidem, že nestojí nikde osamělý, buď si kde buď. Všude koukol mezi pšenicí, to jisto, člověk se mnohdy omýlí, ale ani to neškodí. Já se také často, často zklamala. Zamilovala jsem si lidi, věřila jim, a oni mne zklamali. Bolelo mne to zajisté; ale všecko to ubližování a klamání nezničilo cit lásky ve mně. Já přece miluju, věřím, a kdyby mne stokrát ještě zklamali, přece budu milovat. Ono mi to není dáno jinak; nemohu ani (...)

(......)