Božena Němcová

LISTY II
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

120. Aloisu Vojtěchu Šemberovi

Mnohovážený příteli!

 

Dávno už tomu, není-li pravda, co jsem Vám nepsala? Co psát! — Věčné jeremiády, ustavičně přežvykovat ty hnusné věci, to mne už mrzí — a potěšitelného co psát, nemám. Ach dobrý příteli — mnoho, příliš mnoho toho na mne doléhá, jedna rána stíhá druhou. — Dost se přemáhám, snažím se udržet ducha pevného, ale tělo klesá, slábne, jak to dlouho vydrží, nevím. Od smrti mého dobrého Hynka churavím ustavičně; červ žere na ústroji mého života, proti němuž není léku. K tomu ta hrozná starost o materielní blahobyt rodiny, nepokoj, nouze, bída a všemožné trampoty nedají se ani poněkud zotavit, neřku-li uzdravit. Poslední čas přišlo ke všemu i to, že zadrželi Němcovi všecek plat, a sice z té příčiny. Daněk, kterého snad znáte, je v Bystřici sládkem; přijel pro Němce, vybídl ho s nim ject a čas u něho zůstat. N. vzal dovolení na 14 dní; jeli. Tamodtud ale nepředloženci vyjeli si do Sv. Mikuláše. Daněk chtěl obhlídnout si nablízku dvorec ke koupi. — Neměli ale pasy. Žandarmerie je sebrala; byli zavření co ruští emisarové. Ovšem že se to dokázalo, že tomu není tak, ale trvalo to čtrnácte dní, co seděli. Zatím se prohledávalo u Danka i u N. Poslednímu konfiskovali všecky knihy, obrazy, mezi nimi Havlovu podobiznu a moje listy. — Nuž v těch nenašli jiného nic než potvrzení, že jsme Slované (alespoň já), milovníci Slovanstva, často jsem si zaklela na všecko a nadala těm, co nás šidí. Nedělám si z toho nic. Ale jak už v Uhřích všecko samý nepořádek, tak i v tom; zadrželi mu plat libovolně a udali, že jel na Slovensko: „zur Verbreitung panslawistischer Tendenzen“ — U nich je každý Pansláv, Rusophil: kdo mluví slovanským jazykem. — Jaký to konec vezme, to Bůh ví, a kdy — s touto bryndou se to na každý pád prodloužilo zase. — Nejsmutnější je to, že nemáme od čeho živu být. Dříve posílal mi 15 f CM měsíčně, nyní pranic. — Literaturou se nemohu uživit — mám více prácí — jmenovitě jednu novellu, a nemohu to odbýt, jak bych si přála; neboť Pospíšil vezme, kdo mu dá zdarma práce, jinak ne — Je vůbec špatný odbyt na knihy. Ženskou práci ještě hůř, neboť veliké množství pracovnic bez práce. V některé písarně dostat místo není zde móda — co počít tedy? Měla jsem jít za společnici k jedné dámě zde v blázinci. Chtěla jsem jít, ačkoliv by to byl perný kus chleba, celý noci i dni být s ní a mezi blázny — ale lákal mne dobrý plat, 3 f CM denně. Ona ale začala najednou příliš řádit, takže nemohli k ní žádnou společnici dát, jen silné služky. — Přece však se musím (...)

(......)