František Nepil

JAK SE DĚLÁ CHALUPA
náhodně vybraná ukázka

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Řezání skla

Jistě vám neuniklo, co udělá každý dědic nebo majitel staršího rodinného domku, když našetří pár korun: koupí třídílná normovaná okna a zkazí průčelí svého obydlí. Nelze se proto divit, že půdy všech domků jsou plné starších, vyřazených oken. A ty se jednoho dne nabídnou nějakému chalupníkovi.

T,o se rozumí, že si je vezme. Každý chalupník si vezme všechno, protože se jednou upotřebí. Teda vzal by si všechno, kdyby na to měl místo. On by každý chalupník potřeboval ne dílničku, ale magacín. Kdyby tak jednou na letišti prodávali starší obnošené hangáry - to by bylo něco, to by byla mezi chalupníky pranice!

Okna si vezme, protože sklo upotřebí například pro pařeniště. Když má člověk pařeniště, narostou mu okurky velké jako noha. Jenomže ty tabulky musí trošinku přiříznout, protože mají trošku jiný rozměr. A tak jde a koupí si diamant. On to teda není pravý diamant, on je to kolečkový řezač, že ano, protože sežeňte dneska opravdický diamant! Taková věc se dává jenom do Zasklívací služby, a tam to ani pořádně nevyužijou, na těch jejich pár tabulek.

Hned při nákupu diamantu se pozeptá na to, jaké grify jsou při řezání skla zapotřebí. Od každého se jednoznačně dozví, že je to absolutně jednoduché, že to chce jen sklo podložit několikero novinami nebo starou dekou, udělat si vespod lajnu mýdlem a pak vzít pravítko a šmik! - jedním tahem to říznout, jo? - stejnoměrně, jo? - moc netlačit, jo? - no to svede každý, to svede i nemehlo! Pak se do toho z druhé strany klepne, sklo přesně v té rysce praskne, ulomí se, odskočí a je to!

A tak se do toho pustíte. Nejlíp jde ta čára mýdlem. Pak vezmete pravítko a šmik? - Jak to, že se žádná ryska neudělala? Ono to chce přece jenom trošku přitlačit. Pak tedy přitlačíte - a herdek filek větrovec, to jste přitlačili moc, to se ta tabulka rozprskla!

Vezmete druhou a šmik! - No to je nějaká divná ryska, tady je jí kousek, potom nic, potom zase kousek, potom zase nic - no co, třeba i taková pocuchaná ryska stačí. Ťuk tuk, klepnete do skla - a křach! No to by vás našňupló, první dvě tabulky, a obě jsou v čudu! Potřetí uděláte šmik a zase to udělá křach, a pak zase šmik, a udělá to rup, a ještě jednou šmik - a ťuk ťuk ťuk - no konečně se to povedlo, akorát tenhle zoubek musí pryč! Vezmete ho tedy do výřezu v kráječi a jemně odlomíte - fix námol, on se nevylomil jen zoubek, celá tabulka se rozlomila napůl!

Vezmete tedy kolikátou? Šestou tabulku? No to je strašné, podívejte se na stůl, to je střepů jako po výbuchu prachárny! Tu šestou konečně nerozbijete. Ale ne proto, že by se vám ji podařilo uříznout čistě, ale proto, že se ten diamant na těch prvních pokusech tak ztupil, že už nepřekrojí ani kostku margarínu! No vidíte, jaký šunt si vám dneska dovolujou prodat - kdyby nebyla sobota, tak byste se hned do toho železářství rozjel nazpátek a hodil jim to na hlavu!

Jenomže sobota je, tak si přineste bedničku, smeťte tam všechny ty střepy a honem to odneste, ať nikdo nevidí, jaký jste sklenář!