František Nepil

JAK SE DĚLÁ CHALUPA
náhodně vybraná ukázka

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Letujeme konev

Každému začínajícímu řemeslníkovi je jasné, že do dílny potřebuje kleště, pilník a takovéhle věci. Ale dost dlouho mu trvá, než přijde na to, že úplně nejvíc potřebuje něco úplně jiného: spoustu všelijakých krabiček, piksliček, plechovek od čaje a od sladových bonbónů, krabiček od krémů, dále hrnky s uraženým ouškem, hořčičné sklenky, krabice od sušenek a spoustu věder, kýblů a konví. Prostě sbírku něčeho, do čeho se dávají hřebíčky, šroubky, šteftíky, podložky, čudlíky a jiný nepostradatelný materiál. V těch větších se skladují barvy, sádry, vápna a já nevím co ještě. Nehledě na to, že v něčem musíte pořád něco rozdělávat, míchat a patlat.

A právě na tohle byste potřeboval alespoň pár nádob, které netečou. „Teče?“ řekne vám kamarád, „tak se to zaletuje!“ A přinese letlampu, pájedlo, tyčinku cínu, trošku kyseliny v lahvičce, a když mu seženete ušmudlaný cancourek šmirglpapíru, zaletuje vám dírku v bývalé konvici na.kávu. A vy vidíte, že to letování je vlastně tak jednoduché, jako třeba svatba tatínka s maminkou v představách jejich dětí. Řeknete tedy kamarádovi, že byste si zaletoval ještě pár dírek v jiném hrnci sám, kdyby vám tu lampu na půl hodiny půjčil, on jako že jo a jde. A to je dobře, že jde, protože člověk nemá rád, když někdo vidí, jak mu něco nejde. A pak - vy nechcete vlastně letovat staré hrnce, vy si zaletujete rovnou starou kropicí konev. Z toho bude větší užitek, konev, to je přece dobrých čtyřicet korun! A dáte se do čištění.

Po chvíli zjistíte, že celá konev by šla docela pěkně vyčistit, i vyglancovat by šla, jenom zrovna v těch dírkách se drží všechen rez, prach a bůhvíco, jako kdyby to tam člověk přišil. Pak to teda namašlujete kyselinou, něco se rozpustí, něco ne, ale vem to čert, nebudete přece do večera čistit pár dírek - a rozpumpujete opalovací lampu.

Jenže to letování je přece jenom složitější než svatba tatínka s maminkou. Tyčinka cínu sice taje, ale ne aby to zateklo do dírky a zůstalo to tam! Ono to proteče skrz naskrz, anebo ještě hůř: ono to pokaždé kápne z konve na stůl nebo na tenisku, a zrovna do té dírky, co vám kouká malíček! Asi není ta konev dost horká, že se ten cín na ni nechytá. Když však začne být horká dost, když se začne škvířit a páchnout jako peklo, kde zrovna smaží lakomého sedláka, dojde vám v pájecí lampě benzín. Heršvec, jestlipak byste s tím nepraštil o zem!

Sháníte tedy po domě benzín - tady byl, to zas tu někdo uklízel, zase to někomu překáželo, a když to člověk potřebuje, je to pryč, aha; tady je, to nemůžete říct, že je tady? Já ho hledám jako blázen a on je tady! - Dolijete benzín, rozpálíte letlampu, rozpálíte konev - a pro pána krále, vždyt se ta dírka zvětšuje, místo aby se zacelila, kde je voda?

A znovu čistíte, znovu kapete kyselinu, znovu to rozpalujete, potíte se - a když se sluníčko sklání za horu, tak se vám povede roztavit cín, kterým bylo přiletováno rameno ke kropicí růžici, trubka odpadne, dno konve se vychlípne a konev můžete zahodit. A nejenom to: ke všemu jste kamarádovi vyplácal celou tyčinku cínu a večer zjistíte, že jste si kyselinou pokapal jeden rukáv a obě nohavice. - To byla zase uhozená neděle!