František Nepil

NASCHVÁLNÍČCI
náhodně vybraná ukázka

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

(2) RODIČOVSKÁ SCHŮZKA

Rodičovskou schůzku svolal Radim do klubovny na sedmou hodinu, ale oba naschválníčci tam seděli již od půl. Nikdo si jich nevšiml - oba byli přece neviditelní - ale oba s velkým napětím sledovali každého, kdo vkročil do dveří. Byli totiž zvědaví, zda přijde alespoň někdo z tatínků a maminek, co za mlada také jezdívali na tábor. Přišla však první matka, druhá a třetí, a pak přišel první otec, druhý a třetí - a samá neznámá tvář. Potom se však otevřely dveře a Škudibíkovi se rozzářily oči:

"Kamaráde, to je přece Kulich! Že je to Kulich!"

Mezulán si s údivem prohlížel pána, kterého by měl přece dobře znát. Kulichovi totiž nasadili před pětadvaceti lety do kufru párek myší. Do konce tábora myšky v kufru vychovaly sedm malých myšiček, protože Kulich je otvíráním víka nikdy nerušil. Na celý červenec mu totiž stačilo jediné tričko a trenýrky. Občas ho v nich hodili do vody za nepořádek ve stanu a tak je vlastně vypral. Teď měl syna, který nosil přezdívku svého otce a chtěl taky na tábor a ne na Jitřenku.

"Tohle že je Kulich?" divil se Mezulán. "Kulich přece chodil vždycky rozcuchaný jako stodola, a tenhle má na hlavě čtyři vlasy!"

"Pět, kamaráde, pět! Protože se mu narodil malý Kulich. A ten není o nic lepší, než býval on sám. Tak se nediv."

"A není tohle Kociánek?" ptal se Mezulán, když po chvíli vešel do klubovny malý, obtloustlý pán.

"To by mohl být on!" rozjasnil se Škudibík. "To bude určitě on! - Pamatuješ si, jak na táboře kopal sklep na mléko? Jak ho překryl drnovou střechou? A jak se ta střecha nacucala při prvním dešti a spadla na mléko, na maso a na všechno, co tam bylo?"

"Jak bych si to nepamatoval, kamaráde! Ten červotočivý trámek na stříšku jsem mu přece podstrčil já," chlubil se Mezulán.

Za chvíli se oba naschválníčci potěšili ještě jednou. Přišla Rozlivka, jejíž syn byl také v oddíle, a přišel otec Pérovec. Pak ale Radim povstal, přivítal rodiče a řekl:

"Sešli jsme se, abychom se poradili o letošním prázdninovém pobytu vašich dětí. Jak víte, v posledních letech trávil náš oddíl prázdniny na Jitřence. Jitřenku máme zajištěnou i letos. Jenže vaše děti se nadchly pro tábor. Pro tábor v přírodě, který by byl trochu odříznut od světa a kde by spaly pod stany."

Pro žádného z rodičů to nebyla novinka. Všechno už jim děti doma vyzvonily. Jakmile tedy Radim skončil, zvedl se v klubovně celý les rukou. První slovo dostala Esmeraldina maminka.

"Víte, ona je to moc hezká věc, stany na louce, že ano, a kolem plno koloušků, hřibů a jiné lesní zvěře. Jenže o prázdninách nesvítí jen sluníčko. On taky prší déšť, a taky jsou mlhy. A naše Jarunka je velice náchylná na angíny a bronchitidy. Kdyby se něco stalo, byl by na Jitřence doktor za pár minut. Kde ale vás bude hledat někde v lesích?"

"Copak angína," navázala na její slova Natašina maminka, "ale co když na některé dítě padne kupříkladu strom? Anebo: víte, jak nebezpečné je takové bodnutí do jazyku? Kdo mi zaručí, že naši Natašu nebodne na takovém táboře vosa do jazyku?"

"Já!" povstal Kulichův otec. "To vám zaručím já. Podívejte se!" vyplázl na všechny jazyk a ukázal ho kolem dokola celé klubovně. "Tuhle lopatu jsem měl na všech táborech s sebou. Už ani nevím, kolik jich bylo - jestli třináct, čtrnáct nebo patnáct. Ale ať jich bylo kolik bylo, vosa mě do jazyku nepíchla ani jednou. Tak proč by měla píchat vaši Natašu?"

Rozprava se tak dostala do obrátek. Sedmihlávkův otec položil Radimovi otázku, jaké záruky mají rodiče, že jídlo pro jejich děti bude připraveno hygienicky, ale matka Rozlivka se přimlouvala za to, ať děti samy sobě i vaří, i za cenu toho, že budou mít občas knedlíky, které se nedají překousnout. Kociánkův otec se rozpovídal o tom, jak to dětem prospěje, když budou spát pod střechou postavenou vlastníma rukama. A že jim to prospěje, i když jim ta střecha třeba spadne, pokud ji odbydou. I otec Pérovec horoval pro tábor a zatracoval restaurační prázdniny.

Celá klubovna se prostě rozdělila na dva tábory: v jednom byli ti, co jim bylo líto, že se dětem vystavěly moderní ozdravovny, a děti teď budou trávit léto v nějakém kutlochu na pasece. V druhém byli ti, kdo by před prázdninami v panelové ozdravovně dali přednost prázdninám v lesní sluji a ve vykotlané lípě.

Potom povstal vedoucí oddílu Radim.

"Myslím, že jsme slyšeli nejdůležitější důvody pro i proti. Promluvte si o tom ještě důkladně v klidu doma. Na tábor pojedou děti, které od vás přinesou písemné svolení. Bude-li jasná většina proti táboru, pojedeme na Jitřenku."