George Orwell

HOLD KATALÁNSKU
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

X/

Kolem poledne 3. května mi jeden přítel, když jsme přecházeli halu hotelu, bez zvláštního důrazu řekl: "Slyšel jsem, že u telefonní ústředny se něco děje." Z nějakého důvodu jsem jeho poznámce nevěnoval žádnou pozornost.

Toho odpoledne jsem byl mezi třetí a čtvrtou hodinou v polovině Ramblas, když jsem za sebou uslyšel několik výstřelů z pušek. Otočil jsem se a zahlédl pár mladíků s puškami v rukou a s červenočernými anarchistickými šátky kolem krku, jak vykukují zpoza rohu vedlejší ulice, která se napojovala na Ramblas ze severu. Evidentně si vyměňovali výstřely s někým ve vysoké osmihranné věži - myslím nějakého kostela - dominující boční ulici. Okamžitě jsem si pomyslel: Už to začalo! Ale nebyl jsem nijak zvlášť překvapen, protože každý v posledních několika dnech očekával, že "to" vypukne. Uvědomil jsem si, že se musím dostat zpět do svého hotelu a zjistit, zda je moje žena v pořádku. Hlouček anarchistů na rohu ulice však posunky zaháněl lidi zpět a křičel na ně, aby nevstupovali do prostoru střelby. Ozvaly se další výstřely. Kulky z věže začaly létat přes ulici a po Ramblas běžel dav poděšených lidí, utíkajících z dosahu střelby; z obou stran třídy bylo slyšet klap - klap - klap, jak obchodníci přiráželi železné okenice přes výlohy. Uviděl jsem dva důstojníky Lidové armády, jak pomalu a opatrně ustupují od stromu ke stromu s rukama na pouzdrech svých revolverů. Přede mnou se dav cpal do stanice metra uprostřed Ramblas, kde všichni hledali úkryt. Okamžitě jsem se rozhodl je nenásledovat, protože by to znamenalo zůstat v podzemní pasti třeba několik hodin.

V tuto chvíli ke mně přiběhl jeden americký doktor, jenž byl s námi už předtím na frontě, a chytil mne za ruku. Byl silně vzrušený.

"Pojďte, musíme se dostat do hotelu Falcón." (Hotel Falcón byl něco jako penzión, používaný POUM hlavně pro ubytování milicionářů na dovolence.) "Bude tam shromáždění POUM. Potíže začaly. Musíme se držet pohromadě."

"Ale co se, sakra, vlastně děje?" zeptal jsem se. Doktor mne táhl za paži. Byl natolik rozrušený, že mi nemohl dát jasné vysvětlení. Ukázalo se, že byl na Plaza de Cataluňa, když k telefonní ústředně přijelo několik nákladních aut s příslušníky Civilní gardy. V ústředně pracovali většinou dělníci z CNT a gardisté ji přepadli. Pak dorazili nějací anarchisté a začala všeobecná mela. Došlo mi, že ten "rozruch" kolem ústředny, o němž jsem se předtím doslechl, je vyprovokován požadavkem vlády na předání ústředny, jenž byl - pochopitelně - odmítnut.

Jak jsme postupovali ulicí, projelo kolem nás auto plné anarchistů s puškami. Vpředu ležel na hromadě matrací za lehkým kulometem otrhaný mladík. Když jsme se dostali do hotelu Falcón - byl až na spodním konci Ramblas - vřelo to ve vstupní hale davem lidí; panoval tu velký zmatek, nikdo patrně nevěděl, co se dá očekávat, a nikdo nebyl ozbrojený kromě několika příslušníků přepadových jednotek, kteří tu sloužili jako ochrana budovy. Šel jsem do protějšího domu, což byl místní výbor POUM. V (...)

(......)