George Orwell

HOLD KATALÁNSKU
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

VI/

Zatím každý den - a hlavně každou noc - běžná činnost. Hlídky, stráže, kopání; bláto, déšť, ječící vichr, občas sníh. Znatelně teplejší noci nenastaly před koncem dubna. Zde na náhorní rovině byly dny v březnu podobné anglickému březnu, s jasně modrým nebem a rezavými větry. Ozimý ječmen byl čtvrt metru vysoký, na třešních se začala nalévat rudá poupata (linie fronty zde probíhala opuštěnými sady a zelinářskými zahradami), a když jste hledali kolem příkopů, mohli jste nalézt fialky a jeden druh divokých hyacint, vzdáleně připomínající zvonky. Bezprostředně za linií tekla nádherná, zelená a bublavá říčka, první průzračná voda, kterou jsem od příchodu na frontu uviděl. Jednoho dne jsem zatnul zuby a ponořil se do říčky, abych se tak poprvé za šest týdnů vykoupal. Dalo by se to nazvat bleskovým koupáním, protože voda byla z větší části sněhová, s teplotou ne moc nad bodem mrazu.

A zatím se nic nedělo - nikdy se nic nedělo. Angličané si osvojili ošklivý zvyk říkat, že tohle není válka, ale hloupá fraška. Těžko se dalo říci, že jsme pod přímou palbou fašistů. Jediné nebezpečí byly bludné střely, které přilétaly z několika směrů, protože linie fronty na obou stranách, vlevo i vpravo od nás zahýbala. Všechny naše oběti v tomto období způsobily bludné kulky. Arthura Clintona zasáhla záhadná kulka, která mu roztříštila levou paži a ochromila mu ruku, obávám se, že natrvalo. Trochu jsme byli bombardováni, avšak velice neefektivně. Na kvílení a výbuchy bomb se vlastně hledělo jako na mírné rozptýlení. Fašisté nikdy naši předprseň nezaměřili. Pár set metrů za námi byl venkovský dům, nazývaný La Granja, s velkými hospodářskými budovami, které byly používány jako sklad, velitelství a kuchyně pro tento úsek frontové linie. Ten neustále dráždil fašistické dělostřelce, byli však pět či šest kilometrů daleko a nikdy ho nezaměřili tak, aby způsobili větší škodu kromě rozbitých oken či otlučených zdí. V nebezpečí jste byli pouze v případě, že jste náhodou přicházeli po cestě, když bombardování začínalo, a střepiny se zarývaly do polí kolem vás. Člověk se téměř okamžitě naučil záhadným způsobem rozpoznávat podle svistu, jak blízko střela dopadne. V tomto období byly fašistické náboje otřesně špatné. Přestože měly ráži 150 mm, dělaly krátery jen asi půl druhého metru široké a metr hluboké a alespoň jeden ze čtyř nevybuchl. Kolovaly obligátní romantické příběhy o sabotážích ve fašistických továrnách a nevybuchlých střelách, v nichž byly místo náplně lístky s nápisem "Rudá fronta"; žádné takové jsem však neviděl. Pravdou bylo, že náboje byly beznadějně staré; někdo našel čepičku pojistky, na níž byl vyražen letopočet 1917. Fašistická děla byla stejného typu a kalibru jako naše a nevybuchlé náboje byly často po úpravě odpalovány zpět. Říkalo se, že jedna stará bomba, která měla i svoji přezdívku, putovala denně sem a tam, aniž by kdy vybuchla.

V noci byly obvykle vysílány menší hlídky do země nikoho, kde ležely poblíž fašistických linií a (...)

(......)