C. Douglas Payne
překlad: Tamara Váňová

MLÁDÍ V HAJZLU 2: MLADÍK V OKOVECH
náhodně vybraná ukázka

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Pátek, 16. listopadu

Život je plnej překvapení. Tak například ten telefonní rozhovor, kterej sem měl dnes odpoledne po návratu ze školy.

„Rád bych mluvil s Nickem Twispem, prosím,“ řekl rozvážný mužný hlas.

„Tady Nick.“

„Ahoj, Nicku,“ řekl ten hlas. „My se ještě neznáme osobně. Tady je Trent Preston.“

Srdce se mi rozbušilo jako před infarktem.

„Ahoj, Trente.“

„Jak se máš, Nicku?“

„Hm, skvěle. A jak se máš ty?“

„Ne tak skvěle.“

„To mě mrzí, Trente. Špatně sis dnes zasurfoval?“

Dlouhá pomlka.

„Nicku,“ řekl nakonec Trent, „volám ti proto, abych se tě zeptal, jestli víš přesně, co děláš?“

„Tak teď mám pocit, že telefonuju,“ řek sem a nervózně sem se zasmál. Chtěl sem ten hovor odpinknout na Francoise, ale zdálo se, že ten si zřejmě užívá někde jinde.

Další ticho.

„Nicku,“ pokračoval Trent, „rodiče mě nutí, abych se vzdal školy a vrátil se domů.“

„No, zřejmě to s hospodářstvím jde z kopce víc, než by si člověk přál,“ řek sem. „Soukromý školy mohou být pro rodiče velkou finanční zátěží. Vím to z vlastní zkušenosti – rodiče také nedávno zjistili, že si nemohou dovolit mé vzdělání v soukromé škole.“

„Nejde o peníze, Nicku.“

„Nejde?“

„Jde o ty lži, které roznášíš o mně a o Sheeni.“

„Promiň, Trente,“ řek sem uraženě. „Obávám se, že nevím, o čem mluvíš.“

„Ale víš, Nicku. Myslím, že se nám oběma snažíš zničit život.“

„Ale proč bych to měl dělat?“ zeptal sem se nevinně.

„No to bych od tebe rád slyšel, Nicku.“

Další ticho.

„Žádná odpověď. Chápu. Pak mi ale řekni toto, Nicku,“ pokračoval. „Máš Apurvu aspoň trochu rád?“

„Mám ji rád, určitě. Je velmi milá.“

„Spal jsi s ní?“

„No, co tím přesně myslíš?“

„Myslím, jestli ses chladnokrevně zmocnil jejího těla?“

„Ne, chladnokrevně ne,“ odpověděl sem. „A tys se Sheeni spal?“

„Ano.“

To nebyla zrovna odpověď, kterou sem očekával.

„A teď někdy?“ zaskřehotal sem.

„Docela nedávno. Před dvěma dny.“

Francois mi vytrhl sluchátko z ruky. „Seš zasranej lhář, Trente!“ zařval.

„Vida, tak teď jsem se teprve setkal s pravým Nickem Twispem,“ řekl Trent.

„No a co, ty pitomče! Sem hrozně rád, že tě tvý patolízalský rodiče vytáhnou z tý nanicovatý školy!“ Ještě nikdy sem neviděl Francoise tak rozčilenýho.

„Nicku, já se poslední čtyři měsíce snažím přesvědčit sám sebe, že jsi slušný člověk. Chtěl jsem tě mít rád kvůli Sheeni. Ale teď je s tím konec. Jsem připraven k boji. Nejsi sám, kdo umí hrát podle, kamaráde.“

„Bude to boj až do úplnýho konce,“ souhlasil Francois a přijal hozenou rukavici.

„Nechť zvítězí ten lepší,“ řekl Trent.

„Jo, ty žraločí návnado,“ dodal Francois, „ vyliž si ploutev.“

„Polib mi zvedáka, ty opíchávači křečků,“ odpověděl můj nepřítel.