Platón
překlad: Radislav Hošek

ÚSTAVA (REPUBLIKA)
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XVI/

A tu se tedy - to oznamoval ten záhrobní posel - věštec vyslovil takto:

I pro posledního příchozího, pokud si zvolí rozumně a bude náležitě žít, je tu připraven důstojný život, ne špatný. Ani ať nezanedbá svou volbu ten, kdo zahajuje, ani ať neklesá na duchu ten, kdo je poslední!"

A vyprávěl, že při těchto slovech hned přistoupil ten, kdo si vytáhl první pořadí, zvolil si největší tyranidu, a zvolil ji v důsledku neuváženosti a nenasytnosti, aniž by to dostatečně promyslel, neboť mu zůstal osud, který je v tom utajen - snědení vlastních dětí a jiné pohromy; když o tom pak ve volné chvíli zapřemýšlel, bil se v hruď a bědoval nad volbou a nad tím, že se nepřidržel toho, co vyhlásil věštec - však také za ty pohromy neobviňoval sebe, nýbrž osud, daimóny a vůbec všechno spíš než sebe sama.

A byl to jeden z těch, kteří přicházeli z nebe, ve svém dřívějším životě žil ve spořádané obci a na dokonalosti se podílel jen ze zvyku, bez filosofie .

A můžeme říci, že ti, kteří přicházejí z nebe, se při něčem takovém dají přistihnout v nemalém počtu, a to proto, že neprošli útrapami - a naproti tomu většina těch, kteří přicházejí ze země, svou volbu koná bez unáhlenosti, jelikož tito lidé sami vytrpěli útrapy i spatřili jiné je snášet. Ke střídání zlého a dobrého postavení dochází u většiny duší právě z tohoto důvodu a také pro náhodnost losu. Vždyť jestliže se člověk pokaždé při příchodu do zdejšího života opravdově oddává filosofii, a nepadne-li mu los volit mezi posledními, má podle toho, co se nám dostává z onoho světa, možnost nejen tady žít ve štěstí, nýbrž i jeho cesta, po níž půjde odsud tam a opět zpátky, nepovede pod zemí a nebude nesnadná, nýbrž půjde bez překážek a nebem.

A ta podívaná na to, jak si jednotlivé duše volily své životy, určitě stojí podle Érových slov za spatření - vždyť pohled je to žalostný, směšný i neuvěřitelný: většinou si totiž vybírají podle návyku ze svého dřívějšího života.

Říkal, že spatřil duši patřící kdysi Orfeovi vybírat si život labutě, protože z nenávisti k ženskému pokolení pro tu smrt, kterou od něj vystála, nechtěla už být zplozena v ženě. Dále viděl Thamyrovu duši, která si vybrala život slavičí, a potom i labuť, přecházející volbou do lidského života - a podobně činili i jiní zpěvní ptáci.

Duše volící na dvacátém místě si prý zvolila život lva - a byla to duše Telamónova syna Aianta, která utíkala před tím, aby se stala člověkem, neboť se pamatovala na rozhodování o zbraních.

Poté si vybírala duše Agamemnonova: ta ve své nenávisti za utrpěná příkoří vyměnila život lidského rodu za život orla. Doprostřed zařadil los duši Atalanty, která když spatřila velké pocty, jichž se dostává atletovi, nebyla s to pominout život atleta a zvolila si jej. Po ní uviděl duši Panopeova syna Epeia, přecházející do přirozenosti pracovité ženy.

Potom mezi posledními spatřil duši šaškoviny (...)

(......)