Platón
překlad: Radislav Hošek

ÚSTAVA (REPUBLIKA)
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XI/

Jak vzniká obec

Tedy podle mne, řekl jsem, dochází ke vzniku obce tehdy, když každý z nás pocítí svou nesoběstačnost a potřebu množství pomocníků. Nebo vidíš snad nějaký jiný počáteční důvod pro založení osady?

Nevidím, on na to.

Tedy dále: přibere-li si jeden druhého pro svou potřebu v jedné věci a dalšího zas ve druhé, tu je-li takovýchto potřeb mnoho, shromáždí se v jednom bydlišti mnoho lidí jako vzájemní společníci a pomocníci - a toto společenství lidí, žijících pospolu, jsme nazvali obec. Je to tak?

Naprosto. Směňuje potom jeden s druhým a jednu věc dává a jinou zas přijímá v domnění, že to je pro něj lepší.

Ovšem.

Pojď tedy, řekl jsem já, a vybudujme si ve své představě město od samého začátku. A jak jsme už viděli, bude je vlastně budovat naše potřeba.

Jak by ne?

První a největší z našich potřeb je ovšem obstarávání potravy - abychom mohli existovat a žít.

Je tomu naprosto tak.

Druhá potřeba se týká bydlení, třetí ošacení a podobně.

Je tomu tak.

Nuže tedy, řekl jsem já, kterak bude obec na tak velké obstarávání stačit? Snad že jeden bude rolníkem, druhý zedníkem, někdo třetí tkalcem? A pak ovšem ještě přidáme ševce a další, kteří budou pečovat o naše těla?

Ovšem.

Byla by tedy ta nejnutněji vybavená obec složena ze čtyř nebo pěti mužů.

Zřejmě ano.

A jak dál? Bude třeba, aby každý z těchto mužů pracoval pro všechny společně? Tak jediný rolník bude obstarávat potravu pro čtyři, bude vynakládat čtyřnásobný čas a čtyřnásobnou námahu na opatřování potravy a dělit se s ostatními? Nebo toho nechá a bude připravovat jen čtvrtinu této potravy ve čtvrtině času jen pro sebe a ze zbylých tří čtvrtin vynaloží jednu na stavbu obydlí, druhou na výrobu šatstva a třetí na obutí, takže se nebude podílet na společné práci a spotřebě s ostatními, nýbrž bude sám spravovat jen své záležitosti?

A Adeimantos odvětil: Sókrate, tak jak jsi řekl, je to jistě snadnější než v tom druhém případě.

Já na to: U Dia, na tom není nic divného! Vždyť i já si při své řeči uvědomuji, že především se nikdo z nás nepodobá svou přirozenou povahou druhému, nýbrž že se každý svou přirozeností od druhých liší a je tak uzpůsoben, aby dělal něco jiného.

Nebo se ti to tak nejeví?

Mně ano.

A dál: Bude jedinec odvádět lepší práci, bude-li zastávat více řemesel - nebo když bude zastávat jen jedno?

Vždy jeden jedno, řekl.

Myslím si ale, a je to naprosto zřejmé, že pomine-li vhodný čas pro nějakou věc, tato věc se zcela znehodnotí.

Ovšem, je to jasné.

A tak si myslím, že vyráběná věc nechce čekat na volný čas svého výrobce, nýbrž že se výrobce musí věnovat výrobě (...)

(......)