Karel Poláček

MUŽI V OFFSIDU
aneb Ze života klubových přívrženců
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

27. Názory vyhlášeného doktora

Příbuzní odebrali se dolů, do salonu, zasedli kolem stolu, dívali se významně na sebe, kývali hlavami a vzdychali.

JUDr Max Načeradec se ujal slova.

„Takové je to,“ pravil s lehkým politováním, maje na paměti svého pobloudilého bratra, „to je ta dnešní gene­race. Kopaná, box a takové věci... Myslím, že to nepovede k ničemu dobrému.“

Příbuzenstvo mu naslouchalo s úctou, neboť vyhlášený doktor vydělával svou kanceláří mnoho peněz. Jenom strýc Ignác se odvážil namítnout, že Richard je starý chlap a žádná dnešní generace.

JUDr Max Načeradec se na něho přísně podíval a po­kračoval: „Svět se chýlí ke zkáze. Židi přijdou k vyhubení, uvidíte. To není samo sebou.“

Vyrovnávací správce Kauders přisvědčil a pravil, že jsou mnohé náboženské obce v Čechách, kde se dnes ne­sežene deset dospělých mužů k bohoslužbě.

„Dřívější židé,“ rozjímal vyhlášený advokát, „měli za­padlá prsa a úzká ramena. Vyhýbali se styku s lidmi a trá­vili večery v kruhu rodinném, noříce svou mysl do studia. Byli nevzhlední a budili tělesnými nedostatky posměch. Avšak učenost a moudrost jim sálala z oka.“

„Ano, my jsme byli učený, to se nám musí nechat,“ poznamenal strýc Ignác.

„A dnes? Běda!“ zvolal dr Načeradec, „jací jsou dnešní židé? Jaká je ta nynější mládež? Vidíme ji běhat na zá­vodních drahách, vidíme ji skákat střemhlav do vody. Spatřuje svou ctižádost v tom, aby v rekordním čase do­sáhla cíle. Jaké to časy! Mám koncipienta, který špatně ovládá rozhodnutí Nejvyššího soudu a o nesporném řízení, správním právu a soudním řádě má nejasné představy. Zato však můžete se od něho dovědět, kdo je mistrem boxu v bantamové váze, kdo získal championát Německa ve střední váze za rok 1930. Dávám velmi přesné informace, kdo je držitel rekordu v běhu na sto yardů za letošní rok, a já vím moc, co ještě.“

„Tak dej pryč toho koncipienta!“ radil vyrovnávací správce.

JUDr Max Načeradec mávl unaveně rukou: „Říkáš — dej pryč, a já vezmu jiného, ten bude nosit licousy a pískat v kanceláři Sonny boy! Měl jsem takového. Přicházíval do kanceláře nevyspalý, protože byl společensky angažován. Dělal předtanečníka a získal dokonce cenu. Tím tak zpyšněl, že mluvil se mnou jenom na půl huby. Já trpěl, protože nerad měním personál. Když ale přišlo jaro a on mi přišel na oči v pumpkách, kostkovaných (...)

(......)