Karel Poláček

MUŽI V OFFSIDU
aneb Ze života klubových přívrženců
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

50. O hrozném boji Slavie s Viktorkou a slavném zvítězení červené hvězdy

Ze všech končin Prahy, z letenské stráně i ze Starého a Nového Města, z hlučného Smíchova, vznešených Vino­hrad i ponurého Karlina, z Kobylis, Radlic, Jinonic i Butovic sjíždějí se tramvaje, ve kterých jsou namačkáni lidé jako mazlavé datle v bedničkách, a všichni mají jeden cíl: nové hřiště u hostince „Na vinici".

A všechno to množství, hlučné, nepokojné a věčně mru­čící jako moře, nakupilo se za bariérami. Kolem bariér pobíhají lidé v bílých zástěrách a nabízejí červené limo­nády, pivo a horké párky. — Chlapci v placatých čepicích prodávají burské oříšky, jež sta čelistí nervosně přežvykuje a jež jsou oblíbeny proto, že pomáhají zahánět nudu z dlouhého čekání.

Pan Načeradec, provázen oběma Emany, dostavil se na hřiště. Cítili, že stanuli proti sobě jako nesmiřitelní soupeři; i tlumili své pocity a snažili se hovořit o věcech lhostejných. Zajisté i panu Habáskovi mladšímu i panu Načeradci vryla se vzpomínka na jejich seznámení do mysli nesmazatelným písmem. A proto oba dva z opatrnosti zakrývali své vý­počty, naděje i očekávání. Oba zabouřili nadšením, když spatřili svá oblíbená mužstva, ale pak si dodali tvářnosti reservovaných a nestranných pozorovatelů.

Zástup dělil se zřejmě ve tři části. Viktoriánské vyznání bylo napsáno na tvářích pod placatými čepicemi, pod čer­nými bouřkami; viktoriánství nesli v sobě lidé bez límečku, s obnaženými ohryzky, živnostníci se svislými kníry i inte­ligenti s brýlemi. Slavistická víra byla zastoupena bankov­ními i samosprávnými úředníky, pány s licousy a tučnými majiteli.

A mezi nimi byli lidé jiného vyznání, lid sparťanský, který sem přišel počítat a kalkulovat s body a rozdílem score, a odhadovat tak naděje svého klubu na umístění v mistrovské tabulce. I dostavili se také lhostejní pozorova­telé, zasmušilí vyznavači Čafky či karlínské Čechie, kteří nemohli nic ztratit a v nic doufat, neboť nebyla to jejich pře, tento zápas mocných. Lid víry Klokanů měl jisté sympatie pro Slavii, neboť bylo mu často dožít se potupy, že viktoriáni dali provázet jejich poražené mužstvo ze hřiště hudbou připravené kapely, která Vršovickým hrála na posměch smuteční pochod.

První goal Slavie uvolnil v prsou slavistů bouři jásotu. V řadách žižkovských zašumělo. Placaté čapky se k sobě přichýlily a gestikulující ruce řešily názor, byla-li to branka k chycení Či nikoli. Škarohlídi vyslovovali obavu, že Vikto­ria lažíruje; ale optimisté v tom viděli důmyslný uskok. — Teď, doufali optimisté, se Viktorka do toho vloží.

Po té první brance podíval se Eman mladší na svého šéfa. Když se jejich zraky střetly, tlustý šéf předstíral lho­stejnost a obličej Emanův hlásal, že je nade všecko po­vznesen.

Druhá branka Slavie. Lid slavistický metá klobouky do výše. Obec žižkovských věřících zakolísala. Mnohý se dal strhnout k tomu, že vrhl po pruhovaném dresu potupným názvem „hasiči"! Avšak optimisté pravili: „Dali jsme jim dva kusy fóra. Teď ukážeme, co (...)

(......)