Karel Poláček

MUŽI V OFFSIDU
aneb Ze života klubových přívrženců
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

61. Muž s červeným nosem pravil: „Máte štěstí, že jsme na neutrálním hřišti!“

Tu neděli ke konci dubna táhly zástupy lidu opět na Letnou, neboť na hřišti Slavie měl se utkat mistr republiky s Admirou, nejobávanějším teamem Vídně. Kromě toho nastoupí Sparta proti jihoněmeckému klubu Stuttgarter Kickers. Němci z Říše i Němci z Rakouska vytáhli proti Praze. Česká mužstva mají podstoupiti lítý boj s úhlavními nepřáteli národu našeho, mají uhájiti svoji dobrou pověst, mají potvrditi svoji třídu, mají podat ukázku svého vyspě­lého umění na zeleném trávníku! Které srdce české by ne­tlouklo rychleji?

A proto česká srdce se řadí do front u pokladen, svádí zápas o vstupenky a pak procházejí turniketem na hřiště. Mnozí hází peníz do pokladničky, která vybírá na menši­nová hřiště. Obětuje se mince na dobrý úmysl, na šťastný výsledek. Potom se vybojuje místo v zástupu, koupí se kornout burských oříšků, oříšky se louskají, slupky pokrý­vají zem a boj se může započíti.

Je přirozeno, že i pan Načeradec přiklusal na hřiště. Doprovázel ho pan Habásko podle své služební povin­nosti. Hle, jak tlustý muž přehazuje doutník z levého koutku úst do pravého, jak se houpá na patách a jak nedbale má zastrčeny palce za vestou. Je obrazem spokojenosti a vnitřní jistoty. Poslední výkony Slavie posílily jeho sebevědomí. Jeho pohled je naplněn důvěrou v budoucnost.

Zato pan Habásko činí dojem člověka životem zrazeného. Čím je mu tento zápas? Co je mu do Letné? Jeho team je rozvrácen a ukazuje mezery ve všech řadách. Budouc­nost je zachmuřená a není naděje na lepší příští. Jeho zrak bloudí znechucen a neúčasten kolem. Žižkov byl potupen, jeho sláva je ve psí. Má přihlížeti zápasu, který není jeho pří. Nemůže se radovat uprostřed cizího národa, jemuž jsou vzdáleny tužby a naděje věrných viktoriánů.

Pan Načeradec dívá se, jak se na hřišti zmítají blan­kytné a rudé dresy, se shovívavým výrazem dospělého člo­věka, jenž přihlíží hře nevinných robátek. Zato sparťanský lid je nadšen. Jejich oči něžně laskají rudé dresy, ruce jsou připraveny k potlesku a ústa se pění nadšenými výkřiky. Stále vidí ve svém klubu onen železný team z roku dvacá­tého, jehož sláva hřměla Evropou. Jejich duševní zrak kouzlí jim na (...)

(......)