Karel Poláček

MUŽI V OFFSIDU
aneb Ze života klubových přívrženců
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

73. Emilka vzala z rukou pana otce poučení

Mladý pan Šefelín, který civěl před domem jako stráž, přiběhl nahoru bez dechu:

„Už de!“

Paní Šefelínová se pokřižovala:

„Už de!“

Nastalo napjaté mlčení. Po chvíli se ozvaly na schodech kroky.

„Tady je!“ hučel pan Šefelín.

Bylo zaklepáno na dveře.

„Volno!“ velel pan Šefelín.

„Dále!“ vydechla paní Šefelínová.

„Tak polez!“ zavřískl jásavě mladý pan Šefelín.

Vešla slečna Mejzlíková, vedouc pod paží mladou hříš­nici; měla hlavu skloněnou a fňukala.

„Už jsme tady!“ oznámila slečna teta a spustila: „Já tadyhle slyším, Šefelíne, že máš mít nějaký zlý oumysly, ale to tě povídám, ty si mě nepřej, já tě tu špatnost z těla vyženu, pabouku jeden divná, jak mi na holku prstem šáhneš, tak se ke mně nehlas —“

Pan Šefelín ji zarazil velebným posuňkem a velel dceři, aby přistoupila. Emilka poslechla.

„Tak se chodí domů?“ tázal se přísný otec.

Emilka zaštkala.

„Takový věci má dělat pořádný děvče?“

„Šefelíne!“ zařvala stará slečna hrozivě.

„Nepleť se, teta, do toho,“ odbyl ji ten pán, „já se ptám jakožto otec!“ A obrátil se zase k dceři; pravil, že dělá rodi­čům pěknou radost, a tázal se, jestli ji k tomuhle vedli?

Emilka kajícně zaplakala.

Otec odepnul obřadně pásek a velel slavnostně:

„Přijmi z mý ruky poučení!“

Dcera se pokorně sklonila přes otcovo koleno.

„Jen mírně, tatínku, neubližuj jí...,“ zaprosila paní Šefelínová.

„Neboj se,“ upokojil ji muž, „já jenom, co patří!“

Byla to velebná scéna. Otec mával řemenem nad hla­vou, ale pásek mírně se dotýkal hýždí, jako by hladil. Pan Šefelín netrestal, ale symbolickým obřadem naznačoval výkon pradávné otcovské pravomoci.

Trestal dceru a v oku se mu zaleskla slza.

Slečna teta a paní Šefelínová přihlížely tomuto obřadu s plnou vážností. Mžikaly očima a troubily do kapesníků.

Jenom mladý pan Šefelín byl nespokojen. Těšil se na pořádnou a příkladnou exekuci. Tresty, které jeho sestra přijímala z rukou tatíčkových, patřily k jeho mírným potě­šením.

„Tak!“ (...)

(......)