Karel Poláček

MUŽI V OFFSIDU
aneb Ze života klubových přívrženců
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

79. Poločas 1 : 0 pro Maďary a pan Načeradec je efektivně mrtvý muž

Nespokojen se sestavou našeho národního mužstva byl také Amplion, jenž přirozeně nemohl při tak významném utkání chybět. Jeho pesimistické glosy nesly se rozsáhlým prostranstvím — —

„československý mužstvo má slabej nástup! Forward je nemožně sestavenej! Silnej není žádný křídlo! Dejte ho na spojku! Hanba direktorům...“

Nabral dechu: „Hurá, rozneste ty kluci maďarský! Ukažte jim, jak se vaří u nás guláš! Hojere, klepni ho přes párky! Hojer hraje neobyčejně fair, což kvituju jako velký plus —“

Starší Eman sňal klobouk s hlavy a otřel si čelo. Jeho loket narazil na něco měkkého. Obrátil se a jeho zrak se střetl s vdovou Ouholičkovou. Ztrnul a po zádech mu pře­běhla horká vlna.

„Co vy tady děláte, paní?“ zabreptal, „tohle není žádný podívání pro slabou vdovu...“

„Taky jsem se šla podívat,“ hlásala vdova, „všecky jdou, všecky užívají a já chci taky užít! Řekla jsem si, to bych byla hloupá, dybych si něco vodřekla, s nebožtíkem jsem nic neužila, von byl jenom pro sebe!“

Pan Habásko neodpověděl, ale položil si v myšlenkách truchlivou otázku: „Copak tohle smí bejt? Ani na hřišti nemám mít outočiště? Copak proti vdovám není žádnej zákon?“

Mladší Eman těšil svou nevěstu, která se něžně opírala o jeho rámě.

„Voni se rozehrajou, Emilko, uvidíš,“ děl důvěřivě, „jenom co se zbavěj počáteční trémy!“

„Aspoň Podrazila měli zařadit do útoku!“ stýskala si nevěsta.

Vtom bylo slyšeti tichý hlas:

„Nezoufejte, panno! Hospodin sešle našim zbraním ví­tězství, budeme-li pokorní a budeme-li doufati v Něho!“

Znělo to tajemně, jako věštba. Eman objevil, že hlas náležel panu Jakubovi. Oba bratři Šturcové, čistotně oděni, stáli vedle sebe a skromně zírali na hřiště.

Pan Habásko mladší kynul jim na pozdrav.

A mladší Šturc děl:

„Modleme se, aby Hospodin seslal našim vojskům shootera, jenž by byl podoben nezapomenutelnému Dvořáčkovi! Jenžto by samojediný proti přesile udržel míč! Jenžto by dovedl prohodit do uličky! Jenžto by dovedl wolleyem ve­hnat míč pod břevno! Jenž by byl srdce chrabrého a nohou bystrých! Pak porazíme nevěrné Amalekitské!“

„Amen!“ dodal Jakub vroucně.

Jakub sepjal ruce a šeptal extaticky:

„Otevřetež se nebesa! A v jasné záři nechť se zjeví velicí playeři této země, kteří se seskupili kolem trůnu božího, mávají (...)

(......)