Karel Poláček

MUŽI V OFFSIDU
aneb Ze života klubových přívrženců
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

85. Pan Kauders zahájil rozhodné kroky

Čas prchal s takovou rychlostí, že se tomu mnozí lidé divili. Nastalo znojné léto, doba třešní, bublaniny a okur­kového salátu. Ulicemi projížděly kropicí vozy. Stavební úřad města Prahy nařídil rozkopat chodníky a studenti se učili k maturitě. Naši leadrové odjeli za hranice, aby tam hájili naše barvy, a domorodci museli brát zavděk lehkou atletikou a amatérskými zápasy. Usnuly politické boje, parlament vyřídil poslední nezbytnosti a slovutní státníci stanuli v plavkách na břehu potoků, řek a moře; u nohou jim šepotaly hravé vlnky a nad hlavou hučely velebné hvozdy. Růže planou na tvářích dívek a mnohý poplatník se potí, sténaje horkem...

Nuže a tehdy přiblížil se den, kdy měla být slavena svatba mladého pana Habáska se slečnou Emilkou. Po­slední týden byl vyplněn horečnými přípravami. Salon paní Schmalfussové napínal své síly, aby svatební šaty nevěstiny byly hotovy v ustanovený čas. Sama paní Schmalfussová vybrala pět metrů nejlepšího crepe-satinu, co je metr za 140 Kč, ale paní Schmalfussová ho dostala ze známosti za sto dvacet. Paní direktrice látku střihla. Nejstarší a nej­zkušenější slečna ji sestehovala a pak nevěstě ozkusila. Komise děvčat se špendlíky v ústech sběhla se k tomuto úkonu. Nález komise zněl v ten smysl, že je to dobré. Načež jedna slečna šila rukávy, jiná sukni a třetí život. Byly při tom vážné; nezpívaly, nechechtaly se, nepitvořily. Vážné se radily, má-li dole přijít podsazení, ale pak se usnesly, že lem oruličkují, jak káže móda. A když lem ruličkovaly, mnohou slzičku uronily.

Protektorát nad svatebními přípravami převzala paní Načeradcová a nařídila panu Kaudersovi, aby obstaral všecko, co je k řádné svatbě zapotřebí. Velký Kauders uvítal tento rozkaz, jenž mu poskytl příležitost vybouřit jeho vášeň pro obstarávání. Paní Načeradcová ustanovila, že oddavky mají být církevní, neboť svatba na radnici, to je jako pivo ve stoje; nic se při tom neužije. Bylo tudíž usneseno, že snoubenci budou oddáni podle ritu českoslo­venského. S tím souhlasilo i příbuzenstvo izraelské i křes­ťané z rodiny Habáskovy a Šefelínovy.

Paní Načeradcová rozhodla, že sňatek se bude slavit v chrámě svatého Mikuláše na Staroměstském náměstí, (...)

(......)