Karel Poláček

HOSTINEC U KAMENNÉHO STOLU
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

29
Pumpky + fotografické aparáty + svrchníky x manželky = sjezd abiturientů.
Proslov zkaženého studenta.
A živio!

Urodila se toho roku hotelům ve Džberech nebývalá sezóna. Sešla se tu lidstva ukrutná síla. Nebylo to kde uložit a stále přijížděli noví a noví hosté.

Jednoho dne vyhřezla z nádraží tlupa pánů nestejné velikosti, různého zabarvení a rozmanitých podob; všichni byli hluční. Mnozí z nich byli oděni v pumpky, kabát z nepromokavé látky a placatou čapku; přes plece jim visel chlebník, kolem krku měli na řemeni zavěšeno kukátko nebo fotografický aparát; to byli úředníci. Neboť úředník se vždycky oděje v turistický kroj, když cestuje z jednoho města do druhého.

Jiní zase měli přehozený svrchník přes ruku a ti byli provázeni manželkami původu kvartýrského, manželkami zařízenými se zvláštním vchodem, manželkami, které přijímají na byt svobodné pány nebo inteligentní řemeslníky. Tyto manželky se zastavovaly před každou výkladní skříní, aby zkoumaly ceny a jakost zboží a zpytovaly svůj obraz, jenž se odrážel ve skelné tabuli.

V tlupě jsi poznal advokáta podle sebevědomé chůze a nenuceného šviháctví; rázem jsi objevil lékaře podle tlustých brýlí, tlustých pysků a prořídlých kudrnatých vlasů.

Mohl jsem prstem ukázati na pána, který zběhl ze studií a má nyní mnoho neurčitých povolání. Onen muž se vyznačoval přehnanou vážností, ba pánovitostí; hned jsi poznal, že organizoval abiturientský sjezd a že pečlivě vede seznam bývalých kolegů. Zběh z vědecké dráhy přísně velel zástupu a dbal o to, aby se mu nerozutekl.

Za houfem spokojeně cupal maličký kněz pod lesklou buřinkou, oháněje se hůlkou se stříbrným kováním. Za ním se kmital tučný pudlík s vyplazeným jazykem. Zardělý kněz se usmíval a jeho očka šibalsky hrála. Byl mezi kolegy oblíben, protože to byl velký smíšek a nikoho nezarmoutil. Měl pěkný lyrický tenor a mistrovsky zpíval rozpustilé písně a milostné šansony. Malinký kněz se vedl pod paždí se středoškolským profesorem; ten ustavičně kroutil krkem jako pták, nepokojně těkal očima na všechny strany a kázal, zdvíhaje ukazováček.

Podle programu bylo sjezdu abiturientů především navštíviti zříceninu hradu Plž, aby se poklonili slavné minulosti, hojně nadívané ničivými válkami. Stále vzhůru se plazili zaprášenou polní cestou; pod nimi se propadalo lázeňské město s pestrými parky a smavými zahradami; stále menší a menší, ale celkem úhledné jako výkres kvartána, ohodnocený panem profesorem na jedna minus. Bylo horko; čepýřil se březový háj a sršel jiskrami; vysoko v modru kroužil jeřáb; v dáli zněla automobilová trubka; přes cestu přeběhl zajíc. Někteří v průvodu pokoušeli se o zpěv, ale záhy umlkli, neboť je škrabalo v hrdle.

Pomalu jim přicházela chmurná zřícenina s hrubou věží v ústrety. A když se doplazili nahoru, obešli rozvalinu, zarostlou blínem, diviznou a durmanem. Podivovali se tloušťce zdí, safra! dnes už se tak solidně nestaví. Rozložili se na trávníku, dívali se do kraje; dívajíce se do mapy, snažili se uhodnout (...)

(......)